Mariánské poutní slavnosti s tradičními poutními průvody se v neděli 18. srpna 2024 zúčastnili krojovaní ze Sobůlek, Bukovan, Nětčic a Boršova. Mši svatou celebroval arcibiskup Josef Nuzík.
Arcibiskup osobně přivítal poutní průvody se sochami Panny Marie a ocenil jejich věrnost tradicím i osobní nasazení, které krojovaný průvod v horkém letním dni vyžadovaly. Připomněl také, jak důležité je společenství, které poutníci a další věřící vytvářejí, aby společně chválili, prosili a děkovali.
Ve své promluvě pak zdůraznil, že lidský život má cíl, který nekončí ani v hodině naší smrti, a tento cíl svým životem připomíná také Panna Maria – její nanebevzetí ukazuje, že okna budoucnosti jsou otevřená. „Okna jsou v životě důležitá, a nejen v bytě nebo domě, ale také ta, která nám otevírá chrám. Dnešní slavnost Nanebevzetí Panny Marie nám otevírá okno a říká: Podívej se, přemýšlíš nad budoucností? Neboj se přemýšlet také nad tím, co bude, až skončí čas tvého pozemského života,“ zmínil arcibiskup Nuzík.
Připomněl pak slova prvního čtení z knihy Zjevení. „Také apoštol Jan, který tuto knihu napsal, se díval k nebi. A co tam viděl? Viděl draka, který působil velice nebezpečně, majestátně. Ale viděl také ženu oděnou sluncem, s měsícem pod nohama. A to je první poučení, které nám dnešní pouť chce říci: i my se můžeme na život dívat tak, že budeme vidět jenom draky – všechny naše strachy a hrůzy ve světě. Panna Maria nás ale učí, že máme vidět také Boží řízení a naději,“ upozornil olomoucký arcibiskup a dodal: „Bůh se neprojevuje každý den, ale řídí svět.“
Do budoucnosti hleděl také autor druhého čtení, sv. Pavel, který ve svém textu píše o smrti, ale zejména o vzkříšení. „Je důležité, abychom nezůstávali u smrti, ale přidávali k tomu i nový život. Mariino nanebevzetí nám to připomíná,“ zmínil arcibiskup Nuzík a pokračoval: „I když nikdo neznáme budoucnost, Bůh ji zná. A my víme, že on nás neopustí. Poutní slavnost ukazuje, že máme most mezi tímto světem a věčností. Máme pramen, který nám pomáhá neproplakat náš život, abychom se životem neprozáviděli nebo pronenáviděli, ale abychom kráčeli šťastně. A tak otevřeme okna – své srdce a svůj život pro tyto Boží dary.“