Omluva obětem i posílení prevence: v Olomouci se konala konference o sexuálním zneužívání

„Zvláštním způsobem zde dnes vítám vás, kterých se bolestným způsobem dotýká téma zneužívání – vás, kteří jste se stali obětí sexuální nebo jiné formy zneužívání ze strany služebníků církve, zasvěcených osob, zaměstnanců církve nebo lidí jinak s církví spojených,“ zahájil ve čtvrtek 25. srpna 2022 večerní mši svatou v olomouckém dominikánském kostele Neposkvrněného početí Panny Marie biskup Wasserbauer, který má oblast ochrany před zneužíváním v rámci České biskupské konference na starosti. Pokračoval pak: „Vám se chci na začátku této mše svaté upřímně omluvit a jménem katolické církve v ČR a jménem biskupů katolické církve vyjádřit hlubokou lítost a prosbu o odpuštění.“ Zmínil rovněž, že představitelé církve budou nadále usilovat o to, aby se v místních společenstvích vytvořila kultura, kde bude možné podobných situacím v co největší míře maximálně předcházet.

A právě to byl jeden ze dvou cílů konference na téma „Šetření sexuálních deliktů v katolické církvi“, kterou ve dnech 25. a 26. srpna uspořádala v Olomouci Cyrilometodějská fakulta Univerzity Palackého společně s Českou biskupskou konferencí za finanční podpory Renovabis. Vedle biskupa Wasserbauera se ho zúčastnili také dva biskupové místní, Josef Nuzík a Antonín Basler, a také českobudějovický biskup Vlastimil Kročil. Vystoupili zde odborníci z oblastí kanonického i světského práva, psychologie i psychiatrie, a svůj příběh přednesla také oběť, která byla přímo zasažena sexuálním trestným činem v církvi. „Jsem překvapená zájmem, který toto setkání vyvolalo, a také tím, jak živý je průběh a jak se lidé vyptávají,“ zhodnotila krátce před skončením Jiřina Navrátilová, státní zástupkyně a společně s P. Liborem Botkem, soudním vikářem Interdiecézního soudu v Olomouci, také odborná garantka programu. V průběhu konference byly sdíleny zkušenosti při šetření těchto deliktů ze strany církve i státních orgánů činných v trestním řízení. „I když se lišíme v tom, jak probíhá řízení, cíl máme společný: aby se trestné činy spravedlivě vyšetřily a také aby se nastavila preventivní pravidla, která povedou k jejich eliminaci,“ dodala.

Dvoudenní program se na problematiku sexuálního zneužívání podíval z mnoha různých stran. Zahájili ho přednášející ze Slovenska: sestra Marta Andraščíková SSS hovořila o tom, jak situaci zneužívání prožívá oběť, a biskup Marek Forgáč v tématu tělesnost kněze mluvil o tom, jak začlenit celibát do dnešní doby. Dopoledne pak vyplnilo i svědectví jedné oběti sexuálního zneužívání. „Byly to nesmírně silné a zdrcující chvíle, které účastníky velmi zasáhly, a po skončení bylo v sále dlouhé ticho,“ zmínila Navrátilová.

Čtvrteční odpolední program zahrnoval mimo jiné přednášky právníků Jakuba Kříže o etickém kodexu v církevních organizacích a Ronalda Němce o obhajobě podezřelých, která se sice někdy mylně vnímá jako nepříhodná, je ale důležitá kvůli objektivnímu zjištění pravdy, a Lucie Paprsteinové, která popsala práci s oběťmi sexuálního zneužívání v poradnách Bílého kruhu bezpečí. „Andrej Kačmár, soudce košického Metropolitního tribunálu, pak srovnal církevní směrnice platné pro tuto problematiku v různých zemích, konkrétně Itálii, Německu, Slovensku a Česku. Naše země přitom ze srovnání vyšla poměrně dobře a ukázalo se třeba, že jsme napřed ve spolupráci se státem a v předpisech reflektujeme i nejnovější církevní dokumenty,“ doplnil P. Libor Botek.

Během pátečního programu pak na konferenci vystoupil mj. náměstek nejvyššího státního zástupce Jiří Pavlík, který se zaměřil na to, jaká pravidla preventivního charakteru je třeba nastavit a jak při šetření spolupracovat se státem, nebo soudní znalkyně Kateřina Černeková, která se věnovala následkům sexuálních deliktů pohledem psychiatra i možnostem léčby. Soudní vikář Metropolitního církevního soudu v Praze P. Ondřej Pávek poukázal na teoretická i praktická úskalí při vyšetřování sexuálních deliktů, P. Libor Botek popsal změny mezi prvním a druhým vydáním vatikánské příručky o postupu při vyšetřování případů sexuálního zneužívání v církvi „Vademecum 1.0 a 2.0“ a Jiřina Navrátilová pak ukázala, jak správně klást otázky v trestních kauzách: jak se zodpovědní pracovníci mají poškozených, obětí, svědků i podezřelých ptát, aby se zjistil skutečný stav věci, a přitom nedocházelo k sekundární viktimizaci obětí.

Vedle hlavního programu ale byla důležitá také neformální setkání. „Mimo jiné se při nich dohodlo zřízení nízkoprahového pracoviště v ostravsko-opavské diecézi. Bude fungovat jako pilotní program, který se posléze může šířit do dalších diecézí, a má být prostorem, kde se člověk může anonymně svěřit s prožitou zkušeností zneužívání. Fungovat bude pod Charitou jako sociální služba, působit zde budou kněží, kteří jsou zároveň psychology, a počítá se i s navázáním spolupráce s Bílým kruhem bezpečí. Služba má začít fungovat začátkem příštího roku,“ zmínil P. Botek.