Olomoucký biskup Nuzík 17. listopadu požehná dva zvony ze Šilheřovic

Poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě u Libavé čeká v den státního svátku 17. listopadu slavnostní mše svatá s požehnáním dvou železných zvonů darovaných farnosti Šilheřovice. Bohoslužbu bude od 10.30 hodin celebrovat olomoucký pomocný biskup a apoštolský administrátor arcidiecéze Mons. Josef Nuzík. Hudbu zajistí soubor trubačů z Lipníku nad Bečvou a žáci z potštátské ZUŠ.

Farnost Šilheřovice darovala dva ocelolitinové zvony poutnímu místu na konci června letošního roku. Zvony Panna Maria a sv. Josef o váze 540 kg a sv. Barbora o váze 490 kg svolávaly k bohoslužbám farníky od 70. let 20. století. Odlitky z Vítkovických železáren tehdy nahradily původní bronzové zvony, které byly za 2. světové války zrekvírovány. Jeden z nich se do farnosti loni vrátil. Dílo barokního zvonaře z roku 1764 zůstalo nepoškozeno. Dohledat se jej podařilo v jednom z kostelů v Kolíně nad Rýnem. Vrácený zvon doplnil menší zvon zasvěcený Andělům strážným o váze 60 kg a v roce 2021 nově vyrobený zvon zasvěcený sv. Barboře s hmotností  410 kg.

K přestěhování dvou železňáků do Staré Vody přiměl farníky ze Šilheřovic benediktinský mnich František J. Teister OSB z Rajhradu. Farníkům tak vyřešil problém, co s nimi. „Padaly různé návrhy. Nechat sešrotovat, dát do depozitáře, nechat je jako turistickou atrakci v obci. Až se ozval benediktinský mnich, který se o zvony zajímá. Ať už o ty šilheřovické či bohumínské a jiné, a vznesl dotaz, jak chce farnost se zvony naložit. A vyjádřil přání, jestli by nebylo možné tyto zvony darovat pro účely kostela sv. Anny a sv. Jakuba ve Staré Vodě u Libavé,“ popsal řešení P. Jakub Dominik Štefík, který ve farnosti do června tohoto roku působil.

Ve Staré Vodě u Libavé stojí poutní kostel ze 17. stol., který měli ve správě nejprve piaristé a později (v l. 1922-30) benediktini a obláti (v l. 1930-45). Tento chrám byl hojně navštěvován na jakubsko-anenské pouti a také sloužil místnímu obyvatelstvu, jež však bylo většinově německé a jež muselo po II. světové válce opustit území ČSR. Zaniklá obec a celé území pak bylo začleněno do Vojenského újezdu Libavá, kde se konaly různé vojenské manévry a kde sídlila posádka sovětské armády. Ta se neblaze podepsala na stavu poutního kostela – nápisy na vnitřních omítkách, prostřílená střecha, narušené zdivo, svěšené zvony a vyrabovaný veškerý mobiliář kostela.

Od 90. let 20. století se kostel opravuje a zvelebuje se i jeho okolí. Na záchraně se podílejí také skauti ze širokého okolí. Barokní poutní chrám je v letní sezóně přístupný veřejnosti – vždy v sobotu. V současnosti si vnitřní prostory skvostné barokní stavby mohou zájemci prohlédnout pouze při mimořádných příležitostech. Návštěvní doba bude v sobotu vždy od 10 do 14 hodin, podle zájmu lidí. Vstup do unikátního chrámu s pohnutou minulostí je zdarma.