Olomoucí za Jezulátky i Herodem

Procházky zimními ulicemi, návštěvy kostelů a prohlížení různých podob výjevu narození Ježíše Krista… Jen málokteré město u nás k tomu nabízí tolik příležitostí jako Olomouc a jejích bezmála dvacet chrámů.

Začít můžeme v samém srdci města – na Dolním náměstí v kostele Zvěstování Panny Marie. Už proto, že je zdejší betlém ve městě největší. Postavený tu vyplňuje celou boční kapli a impozantně působí i jeho téměř metrové figury, o 1,5metrovém slonovi nemluvě. „Původní malovaný barokní soubor z roku 1782 byl nahrazen vyřezávaným souborem, který nechal roku 1887 v jedné tyrolské dílně vyrobit tehdejší kvardián kláštera bratr Hubert Ettel z peněz získaných veřejnou sbírkou,“ říká rektor kostela P. František Kroczek OFMCap. a připomíná, že stavění betlémů vzniklo právě ve františkánské tradici. „Byl to náš zakladatel sv. František z Assisi, který poprvé v dějinách vytvořil živý betlém. Později se tento zvyk začal šířit v celé církvi,“ připomíná kvardián.

Při další cestě by byla škoda minout dva nedaleké farní kostely sv. Mořice a sv. Michala nebo další dominanty této části městského centra – kostely Neposkvrněného početí Panny Marie, sv. Kateřiny a Panny Marie Sněžné. Například jesličky u sv. Mořice byly vyřezány z olivového dřeva přivezeného přímo ze Svaté země a kromě samotného narození Páně zobrazují také další události biblických dějin: od Adama a Evy až po Ukřižování.

„Betlém“ s dělníky a volejbalistkami

Přesunujeme se dál, do katedrály. „Zdejší dřevěný malovaný betlém pochází z 19. století a obsahuje kolem 30 figur s výškou do 70 centimetrů,“ shrnuje koordinátorka katedrálních průvodců Petra Otýpková. Některé figury jsou pohyblivé. Kdo by si pohled na výjev Božího narození chtěl užít v mnoha zpodobněních najednou, může v katedrále jen kousek popojít a sestoupit do krypty, kde je k vidění výstava betlémů. „Otevřená je až do 2. ledna denně od 11 do 15 hodin a ve stejný čas ještě o víkendu 7. a 8. ledna,“ doplňuje.

Na zdatné turisty čekají také kostely v místních částech. Před námi je ale teď sedmikilometrová vycházka, která možná po svátečním hodování přijde vhod (nebo pomůže městská doprava): cílem je bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Zdejší betlém vznikal postupně během téměř 150 let a jeho první figury vytvořil roku 1840 Vavřinec Axman – praděd místního rodáka Karla Svolinského. Ten se prý v díle svého předka inspiroval pro každoroční malbu betlémů i pro práci na církevních stavbách, ale možná i pro svůj o něco známější výtvor: poválečnou podobu olomouckého orloje, který v duchu socialistického realismu zabydlel úředníky, volejbalistkami nebo dělníky.

„Vavřinec Axman zařadil do betlémského dění také krále Heroda s příkazem k vraždám betlémských chlapců nebo útěk Svaté rodiny do Egypta. Poslední figury, novou stáj i terén krajiny, jak je známe dnes, vytvořil v roce 1984 řezbář z nedalekého Droždína Adolf Procházka. Před nedávnem pak betlém dostal novou elektrifikaci a osvětlení, rozpohyboval se také mlýn,“ vypráví Rostislav Hainc z výboru Matice svatokopecké, která o betlém pečuje. Do dalších let tu plánují doplnit třeba svítící hvězdy na obloze nebo rozpohybovat další části betléma. „Vedle toho jsme letos ve farním centru připravili výstavu betlémů,“ dodává Hainc a uzavírá: „Největší radostí je vidět rozzářené oči dětí i dospělých návštěvníků, kteří do svatokopecké baziliky za betlémem zavítají.“