Odpověď na otázky J. Em. kard. Dominika Duky OP, týkající se podávání eucharistie rozvedeným osobám v novém svazku

Dne 13. července 2023 obdrželo Dikasterium pro nauku víry žádost J.Em. kard. Dominika Duky OP, emeritního arcibiskupa pražského, jménem České biskupské konference, která klade řadu otázek týkajících se podávání eucharistie rozvedeným osobám žijícím v novém svazku. Přestože jsou některé otázky formulovány nedostatečně jasně a mohou skrývat některé nepřesnosti, Dikasterium na tyto otázky odpovědělo, aby pomohlo vyřešit pochybnosti, které vyvolávají. Přinášíme plné znění překladu odpovědí.

1. Je možné, aby diecéze ve svazku s biskupskou konferencí rozhodovala zcela autonomně s odkazem na skutečnosti uvedené ve druhé a třetí otázce?

Apoštolská exhortace Amoris laetitia, dokument řádného papežského magisteria, kterému jsou všichni povoláni nabídnout poslušnost rozumu a vůle, uvádí, že kněží mají za úkol "doprovázet dotyčné osoby na cestě rozlišování v souladu s učením církve a pod vedením biskupa". V tomto smyslu je možné, ba žádoucí, aby ordinář diecéze stanovil určitá kritéria, která mohou v souladu s učením církve pomoci kněžím při doprovázení a rozlišování rozvedených osob v novém svazku.

2. Lze odpověď papeže Františka na otázku pastorační sekce diecéze Buenos Aires, vzhledem k tomu, že text byl zveřejněn v Acta Apostolicae Sedis, považovat za vyjádření řádného magisteria církve?

Jak je uvedeno v reskriptu doprovázejícím oba dokumenty v Acta Apostolicae Sedis, jsou tyto publikovány "velut Magisterium authenticum", tedy jako autentické Magisterium.

3. Jedná se o rozhodnutí řádného magisteria církve na základě dokumentu Amoris laetitia?

Jak Svatý otec připomíná ve svém dopise delegátovi pastorační sekce Buenos Aires, Amoris laetitia byla výsledkem práce a modlitby celé církve za zprostředkování dvou synod a papeže. Tento dokument vychází z magisteria předchozích papežů, kteří již uznali možnost rozvedených v nových svazcích přistupovat k eucharistii, pokud přijmou "závazek žít v plné zdrženlivosti, tj. zdržet se úkonů vlastních manželům", jak formuloval Jan Pavel II., nebo se "zavázat, že budou žít svůj vztah jako přátelé", jak navrhl Benedikt XVI. František trvá na požadavku plné zdrženlivosti pro rozvedené a znovu sezdané v novém svazku, ale připouští, že při jejím praktikování mohou nastat obtíže, a proto v určitých případech po náležitém rozlišování připouští udělení svátosti smíření i tehdy, když člověk není schopen být věrný zdrženlivosti požadované církví.

4. Je záměrem Amoris laetitia institucionalizovat toto řešení prostřednictvím oficiálního povolení nebo rozhodnutí jednotlivým párům?

V bodě 1 dokumentu "Criterios bàsicos para la aplicación del capitulo Vili de Amoris laetitia" se výslovně uvádí: "no conviene hablar de "permisos" para acceder a los sacramentos, sino de un proceso de discemimiento acompanado un pastor. Es un discemimiento 'personal y pastoral' (AL 300)". Jedná se tedy o pastorační doprovázení jako výkon "via caritatis", které není ničím jiným než pozváním k následování "Ježíšovy cesty: milosrdenství a integrace". Amoris laetitia otevírá možnost přistupovat ke svátostem smíření a eucharistie, když v konkrétním případě existují omezení, která zmírňují odpovědnost a vinu. Na druhé straně tento proces doprovázení nemusí nutně končit u svátostí, ale může směřovat k dalším formám integrace do života církve: větší přítomnosti ve společenství, účasti v modlitebních či reflexních skupinách nebo zapojení do různých církevních služeb .

5. Kdo by měl hodnotit situaci dotyčných párů, jakýkoliv zpovědník, místní farář, děkan, biskupský vikář nebo penitenciář?

Jedná se o zahájení cesty pastoračního doprovázení v rozlišování každé jednotlivé osoby. Amoris laetitia zdůrazňuje, že všichni kněží mají povinnost doprovázet dotyčné osoby na cestě rozlišování. Kněz je ten, kdo člověka přijímá, pozorně mu naslouchá a ukazuje mu mateřskou tvář církve, vítá jeho správný úmysl a dobrý záměr postavit celý svůj život do světla evangelia a praktikovat lásku. Každý člověk je individuálně povolán postavit se před Boha a odhalit své svědomí s jeho možnostmi a omezeními. Toto svědomí, doprovázené knězem a osvícené církevními pokyny, je povoláno k tomu, aby bylo formováno k posouzení a učinění dostatečného úsudku k rozeznání možnosti přístupu ke svátostem.

6. Měl by se těmito případy zabývat příslušný církevní soud?

V případech, kdy lze rozhodnout o prohlášení manželství za neplatné, bude součástí procesu rozlišování odvolání se k církevnímu soudu. Svatý otec chtěl tyto procesy zjednodušit prostřednictvím "Motu proprio" Mitis iudex. Problém nastává ve složitějších situacích, kdy není možné dosáhnout prohlášení manželství za neplatné. V těchto případech může být možný i proces rozlišování, který podnítí nebo obnoví osobní setkání s Ježíšem Kristem také ve svátostech.

7. Lze tuto zásadu aplikovat na obě strany civilně rozvedeného manželství, nebo rozlišit míru viny a podle toho postupovat?

Již svatý Jan Pavel II. prohlásil, že "posouzení stavu milosti je samozřejmě záležitostí pouze dotyčné osoby, neboť se jedná o posouzení svědomí". Jde tedy o proces individuálního rozlišování, v němž by si znovu sezdaní rozvedení měli položit otázku, jak se chovali ke svým dětem, když se manželský svazek dostal do krize; zda došlo k pokusům o smíření; jaká je situace opuštěného partnera; jaké důsledky má nový vztah na zbytek rodiny a společenství věřících; jaký příklad nabízí mladým lidem, kteří se mají připravovat na manželství. Upřímná reflexe může posílit důvěru v Boží milosrdenství, které není nikomu odepřeno."

8. Má se v případě tohoto jediného povolení rozumět, že manželský život (sexuální aspekt) nemá být ve svátosti smíření zmiňován?

I ve svátosti manželství podléhá sexuální život manželů zpytování svědomí, aby se potvrdilo, že je opravdovým projevem lásky a že napomáhá růstu v lásce. Všechny aspekty života mají být předloženy Bohu.

9. Nebylo by vhodné, aby celá záležitost byla lépe vysvětlena v textu vašeho příslušného dikasteria?

Na základě slov Svatého otce v dopise, kterým odpověděl delegátovi regionální pastorace v Buenos Aires a v němž uvedl, že jiné interpretace neexistují, se zdá, že věc je dostatečně vysvětlena ve výše zmíněném dokumentu.

10.Jak je třeba postupovat, aby byla nastolena vnitřní jednota, ale zároveň nebylo narušeno řádné magisterium církve?

Bylo by vhodné, aby se biskupská konference dohodla na určitých minimálních kritériích, aby bylo možné realizovat návrhy Amoris laetitia, které by pomohly kněžím v procesech doprovázení a rozlišování ohledně možného přístupu ke svátostem některých rozvedených osob v novém svazku, aniž by byla dotčena legitimní autorita, kterou má každý biskup ve své diecézi.

Ex AUDIENTIA

Podpis papeže Františka

Podpis prefekta Víctor Fernández