Vůli spolupracovat tváří v tvář světovým krizím zdůraznili účastníci Kongresu představitelů světových i tradičních náboženství v kazašském Nur-Sultanu. Učinili tak v závěrečném prohlášení o 35 bodech, které dnes většina z nich v poslední den kongresu přijala.
Společná deklarace odsuzuje rozpoutávání jakýchkoli vojenských konfliktů: Ty totiž vedou ke zbytečnému krveprolití, nepředvídatelným řetězovým reakcím a narušují mezinárodní vztahy.
Účastníci kongresu zdůrazňují svou ochotu přispět k míru a dialogu mezi národy a kulturami prostřednictvím společných iniciativ. Jasně odmítají jakoukoli formu "extremismu, radikalismu a terorismu". Zdůrazňují, že negativní důsledky koronavirové pandemie lze překonat pouze společným úsilím.
Proto má být konference v Kazachstánu rozvinuta v "globální platformu pro mezináboženský dialog" a spolupracovat s mezinárodními a národními organizacemi po celém světě, uvádí se v závěrečném prohlášení. Základem pro další práci bude mimo jiné klíčový "Dokument o mezilidském bratrství", který v roce 2019 podepsali papež František a sunnitský velký imám Ahmed al-Tayyeb.
Zvláštní pozornost pak dokument věnuje důležitosti rodiny a rovnosti pohlaví ve společnosti, přičemž zdůrazňuje ochranu důstojnosti a práv žen a snahu zlepšit jejich společenské postavení.
Toto závěrečné prohlášení náboženských představitelů včetně papeže Františka bude rozšířeno coby oficiální dokument při příštím Valném shromáždění OSN, které se koná tento týden v New Yorku.
Na světový náboženský kongres, kterého se letos zúčastnil i papež, přijelo asi 100 delegací z 50 zemí. Mezi dalšími významnými účastníky byli jeruzalémský řecký pravoslavný patriarcha Theofilos III, již zmíněný imám Ahmed al-Tayyeb či vrchní sefardský rabín Izraele Jicchak Josef. Moskevský pravoslavný patriarcha Kirill I. za sebe poslal zástupce.
Další kongres náboženských představitelů by se v Nur-Sultanu měl konat za dva roky, tj. v roce 2025.
Zdroj: Kathpress, Vatican News