Od redakčního kávovaru

Můj adventní čas byl letos vyplněn rozhovory nad Lukášovým evangeliem. Nevedl jsem je ovšem já, byl jsem „jenom“ pasivním čtenářem. Hovory nad nejdelším ze čtyř evangelií vedou v knize O marné a nemarné víře (Vyšehrad 2024) dva duchovní různých církví: Ladislav Heryán a Petr Vaďura. Druhý jmenovaný vydal v knižní edici Vyšehradu už řadu podobných rozhovorů nad Biblí se známými osobnostmi (jednou z nich kdysi byl P. Heryán), ale tentokrát nebyl pouhým tazatelem, nýbrž rovnocenným partnerem. Oba nejen prozkoumávají Lukášovo evangelium jako znalci Bible, ale především je nahlížejí v souřadnicích dnešní doby a vlastního životního příběhu. Hovory nad jednotlivými kapitolami se tak zároveň stávají výpovědí o jejich duchovním životě, o práci s lidmi z nejrůznějších prostředí (P. Heryán pracuje mj. jako vězeňský kaplan nebo se věnuje mladým lidem) i o zlomových osobních krizích. Oba tím nabízejí inspiraci, jak mít Ježíšovu radostnou zvěst jako orientační bod v našich každodenních životních situacích.

Konec roku přinesl řadu literárních anket, a tím i spoustu tipů na knihy, které byste si měli přečíst. Patří sem bezesporu kniha mladého historika Filipa J. Scherfa Ztracená země (Host 2024), která přináší příběh moderního Ruska od rozpadu sovětského impéria po začátek války proti Ukrajině. Líčí nepovedený pokus o vybudování tržního hospodářství a liberální demokracie v zemi, která se z velmoci propadla téměř na dno. Je to zároveň příběh západních iluzí o tomto národě, jenž stojí na jiných hodnotách a idejích než Západ. Kniha, která je psána velmi čtivě, nabízí základní přehled a dává pochopit, kde se v ruské společnosti vzala dnešní nenávist vůči západnímu světu, proč muselo dojít až ke krvavé válce na Ukrajině či kterak ruský stát čím dál těsněji prolnul s ruskou pravoslavnou církví pod záminkou ochrany „svaté Rusi“ (viz autorův text v Perspektivách v KT 48).

Když před čtvrtstoletím vydalo Karmelitánské nakladatelství Kreslenou Bibli od Jeffa Andersona a Mika Maddoxe, říkal jsem si, že konečně tady je komiksová Bible pro náctileté, která má šanci je oslovit. Zřejmě ovšem předběhla dobu, moc se prý neprodávala. Byla výtvarně příliš expresivní a rodiče spíš sahali po osvědčené a uhlazenější Komiksové Bibli (nedávno ji znovu vydalo rovněž KNA). Trochu jsem si na toto nedoceněné komiksové vydání vzpomněl, když nakl. Doron na podzim uvedlo na trh publikaci známého ilustrátora Oliviera Driona Evangelium Ježíše Krista v komiksu. Kniha sice přináší jen novozákonní příběh, ale výtvarně se pohybuje mezi oběma zmíněnými Biblemi. Životem Ježíše Krista a jeho apoštolů nás zde věrně provází fiktivní postava starce, který vše zažil na vlastní kůži. Knihu uvítají právě ti, kdo už odrostli Biblím pro děti a mají rádi komiksový žánr.