Od redakčního kávovaru

V rané porevoluční době jsem dojížděla z Karviné do Ostravy na jazykovku studovat tehdy vzácnou italštinu. Podobný nápad měla moje stejně stará sousedka z rodiny Svědků Jehovových. Na zpátečních cestách z Ostravy v kloubovém autobuse, 50 minut v oparech výfuků, jsem tedy útrpně absolvovala debaty i hádky o závěrech ze Strážné věže, za okny poddolovaná území (dnes tak známá díky Šikmému kostelu), tma a rámus. Přesto jsme se dál chtěly přátelit. Rok poté kamarádka odjela na studia mimo domov, od Svědků odešla a vdala se do Itálie. K mrzení italské rodiny trvala na civilní svatbě. Pak zemřela jedna italská tetička, kterou měla moc ráda. A jak se šla podle italského zvyku s nebožkou rozloučit domů, otevřely se v ní neodbytné otázky: Co bude se mnou, až umřu? Uvidím se s tetičkou? A kde teď je? Hnutí mysli, ale i pocítěné tetiččino objetí ji dovedlo do tamního kostelíka. Sedla si do lavice, kde se jí honily hlavou tyto otázky. A když vstala, všimla si obrázku Panny Marie. Z druhé strany byla modlitba – v češtině.

Začala chodit do kostela a podstoupila tříletou (!) přípravu na svaté přijímání. K tomu patřil i sňatek už dlouholetých manželů v kostele. V roli „svědkyně“ jsem tam byla tentokrát já. Slavilo se v úzkém rodinném kruhu a každý dostal od novomanželů nejnovější výtisk Ježíše Nazaretského (v italštině), prvního dílu slavné trilogie Benedikta XVI. Kdykoliv se na tu knížku doma podívám, vzpomenu si na příběh své kamarádky. Byla jsem svědkem zázraku?

Dějí se zázraky v realitě? Tuto otázku nepokládám jen jako řečnickou, je to otázka, na kterou odpovídá (tehdejší) kardinál Joseph Ratzinger novináři Peteru Seewaldovi v knize rozhovorů Bůh a svět. Tím nenápadně upozorňuji na další titul, který řadím k mým osobním bestsellerům. Kardinál Ratzinger zde neodpovídá na nic menšího než na otázky typu: Jak se to má se stvořením světa a evolucí? Proč říkáte, že každý člověk je myšlenkou Boha? A jak spolu ladí víra a rozum? Zkrátka, chcete-li dohnat katechismus srozumitelně, umět odpovídat na otázky hledajících, ale i povzbudit sebe i kohokoliv na cestě odůvodněné víry, pořiďte si ji. Dá se číst vždy jen po částech, což je ideální.