Od redakčního kávovaru

Jak postupně mizí listy ze stromů a klesá venkovní teplota, mizí a klesá často i chuť na cestování – člověk se raději zašije doma u radiátoru, pokud tedy zrovna hřeje, anebo oblékne dva svetry a k šálku kávy nebo sklence něčeho ostřejšího si vezme knížku, která mu dovolí vydat se na cesty aspoň v duchu.

Jedna taková právě dorazila na pulty knihkupectví pod názvem Výpravy pro čtvero ročních období. Autor Jiří Peňás, novinář působící v týdeníku Echo, také v tomto čtvrtém dílu svých cestopisných črt „z hradů i panelových sídlišť“ zachovává osvědčený formát: na pár stránkách s nadhledem a humorem popisuje svůj výlet občas do exotičtějšího prostředí, nejčastěji ale někam za humna – třeba do vesnice, o které jste nejspíš nikdy neslyšeli. Přesto těch pár stran zaplní takovým množstvím informací o místní historii a památkách i celoevropských souvislostech, že ve čtenáři vzbudí touhu ten šálek rychle dopít, vzít si kabát a šálu a vyrazit si to všechno prohlédnout na vlastní oči.

Byla by škoda přečíst takovou knihu na jeden zátah a ani výprav se nedá stihnout víc než jedna za den. Publikaci proto po dočtení kapitoly odkládám a sahám po další novince. Galerie velehradské cisterciácké krajiny autorů Petra Hudce a Aleše Létala nás spíše než v prostoru přenese daleko v čase, celých osm století. Právě v té době totiž na Velehrad přichází řád cisterciáků a začíná výstavbou, hospodařením i jinak formovat zdejší krajinu tak, že je to vidět dodnes – a že se z toho i při současném ekologickém povědomí můžeme učit. „Životní styl cisterciáků je bytostně spjat s vodou, půdou, krajinou a celkovými přírodními podmínkami, jejichž zdánlivou nevýhodnost obrátil monastický um v pravý opak,“ čteme.

Ke vzdálenějším cestám jak prostorem, tak časem pak poslouží poslední téměř novinka, čerstvý dotisk knihy vydané v českém překladu už dříve. Autor knihy V zajetí geografie Tim Marshall si v podtitulu klade za cíl ukázat, „jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku“. Ve své snaze vysvětlit mnohé dějinné i téměř současné události jako důsledek zeměpisné polohy dané země zní mnohdy přesvědčivě a je zajímavé se s jeho úvahami seznámit – což samozřejmě neznamená, že tímto geografickým determinismem může kdokoli ospravedlňovat třeba agresivní vpád do sousední země, jak to už devět měsíců sledujeme na východě Evropy. Zvlášť u jen slabě hřejícího radiátoru nebo ve dvou svetrech je dobré na to při četbě nezapomínat.