Od humanitární pomoci k integračním aktivitám: Diecézní charita Plzeň reaguje na potřeby ukrajinských uprchlíků

V jarních měsících tohoto roku vynakládala Diecézní charita Plzeň velké úsilí, aby zajistila dostatek potravin a hygieny pro dlouhé zástupy uprchlíků právě přicházejících z Ukrajiny. Vydaná pomoc se počítala na desítky tun a docházelo pro ni asi 3 500 rodin. Humanitární pomoc je však jen první krok k zajištění základních životních potřeb běženců z Ukrajiny. Fronty se sice zkrátily, ale většina uprchlíků zůstává na našem území, a tak se proměňuje i záběr charitní pomoci. Lidé z Ukrajiny stále hledají dlouhodobé ubytování, práci, lékaře, nejsou si jisti při jednání na úřadech a v základních právních otázkách, a všichni, včetně dětí a dospívajících, se potřebují naučit náš jazyk.

Humanitární pomoc Ukrajincům má svá pravidla a je cílenější
Hromadné každodenní výdeje pomoci v prvních týdnech po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se změnily v poskytování humanitární dávky, která má svá pravidla. Každý nově příchozí žadatel obdrží tři měsíce po sobě balíček potravin a hygieny pro svou rodinu, výdejní den je vždy v pondělí. Při první návštěvě má zároveň možnost zdarma si vybrat nezbytné ošacení a základní vybavení pro vaření a domácnost v charitním šatníku. Další návštěvy šatníku jsou zpoplatněny minimálním manipulačním poplatkem. Charita zároveň pracuje na tom, aby i humanitární pomoc byla stále více cílená.

 „V krizových případech pomáháme lidem individuálně, například i s hledáním finančních zdrojů pro nákup nezbytného domácího spotřebiče nebo uhrazení nájmu,“ říká koordinátorka pro mimořádné události Lada Vlčková. Předpokladem pro užší spolupráci s klientem ale je, aby se opravdu snažil svou situaci aktivně řešit a například využíval i možností Poradny pro cizince či dostupných integračních aktivit.

Diecézní charita disponuje zároveň skladem použitého nábytku, který může příchozím výrazně usnadnit vybavení domácnosti. Hledá také nové formy pomoci, které odpovídají individuálním potřebám lidí. Podle koordinátorky humanitární pomoci Anny Šperlové budou během podzimu uprchlíci dostávat poukázku na nákup hygienických potřeb a drogerie a podobný voucher se připravuje i pro nákup potravin a léků.

Měsíční počty občanů Ukrajiny přicházejících pro pomoc se snížily zhruba na 1200 za měsíc, zatímco v jarních měsících dosahovaly až 4000 žadatelů měsíčně. Skladba klientů se nezměnila, stále jde hlavně o matky s dětmi. I přes jejich nižší počty se Humanitární sklad Diecézní charity Plzeň stále potýká s nedostatkem potravin a hygienických potřeb pro výdej. Diecézní charita se nedostatky snaží pokrývat nákupem zboží z vlastních zdrojů a z přijatých darů nebo darů věnovaných Charitě Česká republika, přesto stále žádá veřejnost o solidaritu s potřebnými. Obdobné výdeje totiž pořádá v neztenčené míře i pro české rodiny nebo jednotlivce, kteří se ocitli v nouzi.

Výzva k solidaritě stále trvá
Diecézní charita stále žádá veřejnost o pomoc při zásobování humanitárního skladu trvanlivými potravinami a hygienickými potřebami – docházejí hlavně ty, které jsou určené pro děti, tedy plenky, vlhčené ubrousky či krémy proti opruzeninám, z potravin pak přesnídávky, kaše či sunar.

Příjem darů je v běžných otvíracích hodinách: PO, ST: 9–12 a 13–14.30 hodin; ÚT, ČT: 9–12 a 13–17 hodin; PÁ: 9–12 hodin.

Na pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny je možné přispět i finančně, a to na transparentní účet Diecézní charity Plzeň: 277850809/0300, VS 242, do poznámky připište Ukrajina.

Charitní Poradna pro cizince navýšila počty pracovnic
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří u nás chtějí dlouhodobě žít, si potřebují vyřídit všechny důležité záležitosti na úřadech, zajistit si zdravotní péči, místo ve školce či škole pro své děti, nechat si uznat vzdělání, najít si dlouhodobé ubytování a práci. S tím vším a s mnoha dalšími individuálními potřebami jim může pomoci charitní Poradna pro cizince v Cukrovarské ulici. Ta je také schopna uprchlíkům zajistit tlumočení a doprovody při jednáních s úřady a jinými institucemi, své hospitalizované klienty navštěvují pracovnice poradny přímo v nemocnicích. V současné době je nutná například častá pomoc se zachováním zdravotního pojištění po uplynutí 150 dnů na našem území, kdy jej hradí stát. Uprchlíci jsou také informováni o možnosti využívat další sociální služby Charity, ale i jiných organizací. Vzhledem k množství klientů byl poradenský tým rozšířen o integrační pracovnice ovládající zároveň i ukrajinštinu či ruštinu.

Velký díl pomoci lidem z Ukrajiny odvádějí sociální pracovnice z poradny na Oddělení azylové a migrační politiky MV ČR v Jagellonské ulici v Plzni, kde ve dvojici s tlumočnicí asistují příchozím při vyřizování záležitostí týkajících se jejich pobytu.

Jazykové kurzy a integrační aktivity v novém Komunitním centru
Nezbytnou součástí hladké integrace do české společnosti je znalost českého jazyka, důležitých institucí, společenských a kulturních souvislostí a navázaní kontaktů v místě bydliště a celkové nabytí soběstačnosti při vyřizování vlastních záležitostí. K tomu slouží nově vzniklé Komunitní centrum sídlící v Plzni v sadech 5. května 8.

Velikému zájmu o výuku češtiny jde Poradna pro cizince, která má Komunitní centrum na starost, vstříc navýšením počtu kurzů. Vedle dosavadních 11, probíhaly přes léto dva pro začátečníky. Od září se počet kurzů pro uprchlíky bez znalosti našeho jazyka zvýší na 4. V Komunitním centru byla také zřízena dětská herna, její přítomnost je velkou výhodou pro matky bez zajištěného hlídání dětí. Návštěvníci mají dále k dispozici knihovnu, z níž si mohou vypůjčit například učebnice češtiny.

Důležitost znalosti našeho jazyka pro trh práce potvrzuje pracovnice charitního Job centra Jaroslava Medunová. Podle ní byli zaměstnavatelé v jarních měsících vůči neznalosti češtiny ukrajinských zaměstnanců mnohem tolerantnější. Nyní nabírají Ukrajince bez schopnosti se domluvit česky už jen velcí zaměstnavatelé, kteří mají svého ukrajinského koordinátora nebo početnou ukrajinskou komunitu, která člověka bez jazykové výbavy podrží. Ostatní zaměstnavatelé už si znalost češtiny začali klást jako podmínku pro přijetí ukrajinského uprchlíka do pracovního poměru.

V Komunitním centru se také uskutečňují integrační jazyková setkání – semináře s praktickými tématy, k nimž je probrána slovní zásoba. Obvykle jsou spojena s návštěvou nějakého místa. Jedno z nich bylo věnováno například možnostem dopravy po Plzni a vyřízení Plzeňské karty.

Další integrační aktivitou je „jazyková kavárna“. Otevřený klub pro neformální setkávání, komunikaci, který propojuje uprchlíky i Plzeňany. Cílem je posilování jazykových schopností a osobních vazeb ve městě, kde začínají žít a nikoho zde neznají. Komunitní centrum pořádá také tematická sportovní setkání nebo společné výlety, rozvíjející sociální vztahy a umožňující se více sblížit s okolím svého bydliště.

„Komunitní centrum přispívá k tomu, aby člověk v neoficiálním uvolněném prostředí navázal sociální kontakty, setkával se se svými spoluobčany, sdílel zkušenosti, setkával se i s místními a dozvěděl se od nich, jak to tady chodí. Velmi to návštěvníky zajímá, chtějí to slyšet přímo od Čechů, a tak se k nám snažíme nalákat i české rodilé mluvčí,“ vysvětluje Iryna Kolomiiets, koordinátorka Komunitního centra, která s Diecézní charitou Plzeň spolupracuje už od počátku ruské invaze na Ukrajinu, zprvu ještě jako tlumočnice. Podle ní je tento způsob setkávání přínosný i v tom, že tak mohou být odbourány vzájemné předsudky Čechů a Ukrajinců.

Poradna pro cizince ví, jak v integraci uprchlíků pokračovat
„Rádi bychom činnost Komunitního centra dále rozvíjeli v souladu s aktuálními potřebami cílové skupiny,“ říká Monika Brůhová, sociální pracovnice z Poradny pro cizince. Připravuje se klub pro matky s dětmi, zejména ty se totiž mohou dostat do sociální izolace. Dalším bude klub pro mladé cizince, z nichž se někteří na našem území ocitli zcela sami. „Válečná situace a vynucená migrace na ně často dopadá velmi těžce. Někteří potřebují pomoci s integrací do školního prostředí, jiní naopak zůstávají mimo systém a jakékoliv kontakty, pokud nejsou přijati na střední či vysokou školu. Potřebují podporu v mnoha oblastech, jsou významně ohroženi sociální izolací. Kluby budou bezpečným prostředím pro komunikaci, sdílení témat, navazování kontaktů a prolomení izolace, poskytnou informační podporu, nabídnou nejrůznější aktivity, budou rozvíjet jazykové dovednosti,“ vypočítává Monika Brůhová a doplňuje, že pracovnice poradny považují za potřebné zapojení také psychologa nebo psychoterapeuta nejlépe se znalostí ukrajinštiny.

Příběh návštěvnice Komunitního centra
Jednou z návštěvnic Komunitního centra je i Oksana. Jaký je její příběh a co pro ni Komunitní centrum znamená?

„Už od školy jsem snila o tom, že budu novinářkou, ale vystudovala jsem ekonomiku. A v současné době pracuji v továrně v Plzni. Nezměnili jsme své osudy kvůli dobrému životu, neopustili jsme své domovy pro štěstí, ale kvůli strašlivému ostřelování a vražedné „záchraně“. Utekli jsme a zachránili sebe i své děti. Jsme: zmatení, osamocení a sociálně vyloučení. Chci tedy najít své místo v této pro nás stále cizí zemi. Češi nás neopustili, pomohli nám, dali nám jídlo a přístřeší. Jsme jim za to velmi vděční!

V současné době je velmi důležitá komunikace s našimi spoluobčany. Hledáme je s pomocí sociálních sítí. Tak jsme se setkali s Komunitním centrem. 18. července bylo již třetí setkání klubu, ale pro mě bylo první, tak se chci podělit o své dojmy.

Plachost, strnulost, nepochopení – to vše na našem setkání nebylo. A to vše proto, že okouzlující Iryna Kolomiiets nás dokázala správně naladit a dala nám své vřelé srdce. Bylo velmi příjemné slyšet rodnou řeč, popovídat si na různá témata a vypít šálek kávy. Probrali jsme zvyky Čechů, významná místa v zemi, další plány a vyhlídky centra. Rozhodli jsme se připojit k tradicím, zapojit se do života města a naučit se český jazyk. Příští setkání je také naplánováno tak, aby bylo užitečné a zajímavé.“

Poděkování
Diecézní charita Plzeň děkuje všem solidárním dárcům, kteří se podíleli nebo podílejí na zabezpečení humanitární pomoci pro ukrajinské uprchlíky. Zvláštní poděkování náleží Plzeňskému kraji a městu Plzni, Odboru sociálních služeb MMP a Oddělení krizového řízení MMP za podporu charitních služeb těmto lidem vyhnaným ze svých domovů válečným konfliktem.

Projekt Asistenční služby na pracovišti OAMP MV ČR v Plzni VIII. je financován Ministerstvem vnitra ČR v rámci dotace na integraci cizinců a statutárním městem Plzeň prostřednictvím Odboru sociálních služeb MMP.

Jedenáct jazykových kurzů pro cizince se koná v rámci  projektu statutárního města Plzně „Podpora integrace cizinců na lokální úrovni v roce 2022“, který finančně podpořilo Ministerstvo vnitra ČR.

Další aktivity v Komunitním centru se konají v rámci projektu Zajištění humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny na území města Plzně a jejich integrace do české společnosti, který finančně podpořilo statutární město Plzeň. 

Tisková zpráva, Plzeň, 30. srpna 2022