Objev paláce Heroda Antipy: Místo smrti Jana Křtitele

Nový výzkum dovolil identifikaci a rekonstrukci paláce Heroda Antipy. Místo, kde byl uvězněn a sťat Kristův Předchůdce, zkoumá už dvacet let výzkumný projekt vedený maďarským archeologem Győzou Vörösem. Minulé úterý za něj obdržel od Papežských akademií zlatou medaili pontifikátu.

Archeologický výzkum vynesl na světlo světa místo věznění a mučednické smrti svatého Jana Křtitele. Pevnost krále Heroda Antipy leží na vrcholu pahorku Macheront východně od Mrtvého moře v dnešním Jordánsku.

Za senzační objev a rekonstrukce biblického Macherontu obdržel prof. Győző Vörös, archeolog , architekt a člen Maďarské akademie krásných umění, zlatou medaili pontifikátu za rok 2020, kterou  převzal v minulých dnech od Papežské římské archeologické akademie a Papežské akademie Cultorum Martyrum. Prestižní ocenění získal za projekt „The Machaerus Archaeological Excavations“, jehož výstupem jsou tři svazky publikované nakladatelstvím Edizioni Terra Santa.

Objev Macherontského paláce označuje prof. Vörös za „neuvěřitelný a téměř zázračný“. Patří totiž do epochy, jejíž stopy téměř zcela zmizely. Palác Heroda Antipy byl zničen Římany v době prvního židovského povstání, tedy v letech 71 - 72 AD. Na jeho místě objevil v roce 1968 německý badatel August Strobel část hradby postavené římskými legiemi a formuloval hypotézu, že v těchto místech stálo starověké Herodovo město. 

Objev zahájil důkladné bádání, na kterém se podíleli mimo jiné františkánští archeologové Virginio Canio Corbo a Michele Piccirillo, kteří zemřeli aniž by stihli publikovat výsledky své práce. Na přání vyjádřené v roce 2009 Benediktem XVI. během apoštolské návštěvy Jordánska, svěřil tamní Královský úřad pro starožitnosti výzkumný projekt profesoru Vörösovi. Bádání probíhalo v úzké spolupráci s jeruzalémským františkánským institutem biblických studií (Studium Biblicum Franciscanum), Francouzskou biblickou a archeologickou školou v Jeruzalémě (École biblique et archéologique française de Jérusalem) a Archeologickým institutem mississipské univerzity (Cobb Institute of Archaeology, Mississippi State University).

„Macheront je darem Všemohoucího Boha pro 21. stolet“, říká prof. Vörös. „Jsme dnes schopni provést architektonickou rekonstrukci celého Herodova paláce popsaného v evangeliu. Dokážeme předat novým generacím věrný obraz toho, o čem vyprávějí posvátné texty, nikoli jako biblickou ilustraci založenou na představivosti a fantazii, ale jako historický dokument. V tom spočívá úkol a smysl archeologie.“

„Jak říká papež František, Svatá země je pátým evangeliem, které nám pomáhá pochopit první čtyři“, pokračuje Győző Vörös. „Jméno Macheront, pochází z řeckého makhaira, což znamená meč. Stojíme na místě Golgota Jana Křtitele, který svým mučednictvím “předešel” Kristovu oběť na Kalvárii“, dodává. Událost popisují evangelisté Marek a Matouš. Historické vyprávění potvrzuje v 1. století Josephus Flavius ve svých Atiquitates Judaicae a o 250 let později také Eusebius z Césareje v Církevních dějinách. 

V paláci se odehrála hostina, během níž Salome tančila před Herodem, protiprávně sezdaným s její matkou Herodiadou. Jan Křtitel, nenáviděný kvůli svým slovům o nelegitimnosti vládcova svazku, byl uvězněn a na přání Herodiady - tlumočeném dcerou Herodovi okouzlenému tancem - byl sťat právě v Macherontské pevnosti. 

Profesor Vörös neskrývá své nadšení - jako badatel a jako věřící člověk - nad tím, že u příležitosti blížícího se dvoutisíciletého výročí mučednictví Jana Křtitele, k němuž došlo mezi léty 28 - 29 AD, našel Macheront znovu své místo na mapě Svaté země.