Během letošního léta dochází v královéhradecké diecézi k zásadním změnám při obsazení farností kněžími, a to i ve velkých farnostech. Tyto přesuny ve vedení farností jsou každoročně očekávány s jistým napětím. Na otázky, proč ke změnám dochází, odpovídá generální vikář Mons. Jan Paseka.
Jaké důvody nejčastěji vedou k přeložení kněží?
Důvody ke změně duchovního správce jsou různé. Občas hraje svoji roli věk nebo nemoc, někde je dotyčný kněz už příliš dlouho a farnost i on potřebují nový impuls, dalším důvodem bývá úmrtí. Těch důvodů bývá zkrátka více. Když přeložíte jednoho kněze, je třeba dát na jeho místo jiného, pokud nejde o natolik malou farnost a malé společenství, kde by kněz nemusel bydlet a dané území se mohlo spravovat z jiného místa. Tím se začne roztáčet kolečko změn.
Pro věřící ve farnostech to asi není vždy jednoduchá věc k přijmutí, zvláště, pokud byl kněz oblíben.
V některých případech se lidem ve farnosti vůbec nedivím, když projeví svoji nespokojenost s tím, že kněz odchází. Někdy jim říkám, že kdybych byl na jejich místě, jednal bych možná podobně. Jako generální vikář však danou záležitost vidím z hlediska celé diecéze, ne pouze pohledem jedné farnosti. Tyto změny vyplývají vždy z nějaké konkrétní potřeby. Musím však ještě dodat, že někdy změna duchovního správce je k užitku daného kněze i farního společenství a spokojenost je na obou stranách.
Vzhledem k úbytku kněží a malého počtu bohoslovců v kněžských seminářích, máte představu nějaké strategie, jak v budoucnu zajistit duchovní servis v naší diecézi?
Je pravdou, že bohoslovců a kněží ubývá. To není trend pouze naší země, ale celé Evropy. Do budoucna máme jistou strategii, aby kněz byl tam, kde bude více věřících. K tomu konec konců dochází i v současné době. Na některých místech, kde kněz bydlel, už nyní nebydlí a daná farnost se spravuje z většího města nebo z nějaké centrální farnosti. Takových míst bude přibývat. Problémem je, že danému knězi se zvětší území. Tady vidím zátěž v hmotné správě, hlavně co se týká objektů na daném území (kostely, fary) o které je potřeba se postarat. Do budoucna v tomto budeme muset více zapojit věřící lid a zajistit více vikariátních stavebních techniků. Kostely, ve kterých se pravidelně neslouží bohoslužby a jsou nevyužité, se snažíme převést na obec, v některých případech na spolek. Chtěl bych zdůraznit, že se nejedná o prodej, ale o bezplatné převedení, které je ošetřeno smlouvou a kde nadále máme právo konat bohoslužebné úkony. Úkolem kněze je především, aby učil, posvěcoval a vedl svěřený lid.