O hrdinských osudech i svatých odvedle

Nový Cyrilometodějský kalendář na rok 2025 je tu. Představujeme ho s jeho hlavním editorem a naším redakčním kolegou JANEM PAULASEM.

Kalendář připomíná, jak je tradicí, řadu výročí i zajímavých osobností. Na kterou bys zvláště upozornil?

Když zůstaneme jen u těch, které představujeme trochu více buď ukázkou z jejich tvorby či texty o nich, je to třeba americká spisovatelka Flannery O’Connorová. Byla věřící katolička a patří k nejvýznamnějším povídkářům amerického Jihu. Dále nahlédneme do nelehkého osudu i bojovné povahy Jana Zahradníčka, do životních příběhů Ferdinanda Peroutky, Ivana Medka či Josefa Topola, do osamocenosti básníka Vladimíra Holana, do hudební i životní pouti Bona Voxe – frontmana známé skupiny U2 nebo si připomeneme někdejší britskou premiérku Margaret Thatcherovou. 

Čtenář se také dozví, jak vznikl slavný román Franze Werfela Píseň o Bernadettě nebo před čím v duchovním životě varuje známý dominikán Timothy Radcliffe. Jubilující spisovatel a autor bestsellerů Khaled Hosseini nás zase zavede prostřednictvím nelehkého osudu dívky narozené mimo manželství do Afghánistánu. Lékaře a misionáře Alberta Schweitzera pak připomeneme klíčovými příběhy z jeho dětství.

Kdo je Varvara Divišová, výtvarnice nového kalendáře? Čím tě zaujala?

Upozornila mě na ni kolegyně z Karmelitánského nakladatelství, když viděla její obraz na výstavě v pražském kostele sv. Ludmily. Našel jsem si její webovou stránku a hned mi bylo jasné, že tuhle výtvarnici-krajinářku bych rád pro kalendář získal. Jak sama říká, její krajiny nejsou úplně konkrétní, zůstává v nich především původní pocit, který si z míst odnesla. V malbě je proto úsporná, stačí jí často dva tři motivy: pole, obloha, les či skály. 

V rozhovoru přibližuje i to, co je paměť krajiny. Žije totiž na Karlovarsku, v bývalých Sudetech, a tak při svých výletech do přírody naráží na místa, která si pamatují, že tam kdysi žili lidé. V kalendáři představujeme vedle barevných reprodukcí maleb i její kresby.

Skvělými „úlovky“ jsou bezesporu snímky fotografa Bohdana Holomíčka či cyklus vzpomínek operní pěvkyně Dagmar Peckové.

Bohdan Holomíček je legendou současné české fotografie, loni oslavil 80 let a tehdy ho také oslovila kolegyně Renáta Holčáková (která spolu s Josefem Palou a se mnou kalendář připravuje). Byl nesmírně ochotný a nechal zcela na ní, které snímky z jeho obsáhlé tvorby si vybere. Výsledkem je malý průřez jeho dílem. Holomíček pak pro nás krátce okomentoval, za jakých okolností fotografie vznikly. 

Rovněž dvanáctero vzpomínek mezzosopranistky Dagmar Peckové je Renátin „úlovek“. Světoznámá pěvkyně zde dokazuje, že vládne nejen úžasným hlasem, ale umí i živě a vtipně vyprávět, tedy psát. Čte se to opravdu jedním dechem!

Kalendář přináší na každý měsíc i 12 příběhů „svatých dnešních dnů“ z pera Marka Váchy. Kdo to jsou?

Jde o lidi, k nimž má autor nějaký vztah a řadí je mezi novodobé svaté, i když nejsou (až na jednoho) kanonizovaní. Ale papež František upozorňuje, že svatým může být i náš soused, jen jsme si toho zatím nevšimli. A tak mezi těmito Váchovými favority svatosti najdeme osobnosti jako Gregora Mendela, Antoina de Saint-Exupéryho, Nicolase Wintona, rabína Jonathana Sackse či výtvarníka Ludvíka Kolka, ale také dělnici Alenu z Olomouce či velkorysého a obětavého skauta Lodivoda. A nemusím připomínat, že autor o nich píše velmi inspirativně, aby jejich příběhy promlouvaly i do našich dnů.

Co dalšího bychom neměli v kalendáři minout?

Určitě musím zmínit rozhovor s psychoterapeutkou a řeholnicí Klárou Maliňákovou (kterou znají i čtenáři KT z jejích esejů), kde ji představuji také jako autorku neobvyklé duchovní poezie, a samozřejmě nechybí ukázka její tvorby. Dále bych upozornil na tři polské autory Przemysława Dakowicze, Józefa Tischnera a Ryszarda Kapuścińského. První píše básně, druhý, již zesnulý, je zase autorem skvělých (nejen) duchovních úvah a postřehů. A ten třetí představí jedno ruské město, které leží na zlatě a diamantech, ale je přitom zbídačené, protože se nachází… inu, v impériu zvaném Rusko. 

Kalendář přináší i dosud nepublikované texty a básně Miloše Doležala či glosy Josefa Kroutvora o Karlu Čapkovi, Karlu Poláčkovi a Ferdinandu Peroutkovi. Ale také jeho příspěvek o Vladimíru Javorském, kde ho představuje nejen jako herce, ale připravil i malou ochutnávku z jeho rukopisů. 

V kalendáři najdete i texty Pavla Hoška, papeže Františka, Tomáše Petráčka, Hany Pinknerové, Ladislava Heryána aj. A samozřejmě nechybí aktualizovaný adresář katolické církve.

Cyrilometodějský kalendář 2025 (Katolický týdeník 2024)