O ekonomice tržní a sociální

Zprávy o stavu hospodářství a dopadech pandemie na něj slyšíme z médií každý den. Méně se však hovoří o ekonomice sociální.

Sledujeme míru nezaměstnanosti a radujeme se z její trvale nízké hodnoty (v říjnu dále poklesla na 2,6 procenta!). Zajímá nás, jak podpořit ekonomický růst, aby rostl hrubý domácí produkt. Přináší však tento růst vždy rozvoj společnosti, zvyšuje kvalitu lidského života? A jsou ti, kdo z ekonomické expanze netěží a zůstávají nezaměstnaní, skutečně jen lidé, kteří nechtějí pracovat?

Z praxe našich charitních služeb, které pomáhají lidem v různých obtížných životních situacích, víme, že mnoho nezaměstnaných čelí při hledání práce překážkám. Ať už kvůli svým zdravotním omezením, etnické příslušnosti či dlouhodobému životu na okraji společnosti. Trh nemá zájem o pracovníky, kteří nejsou dostatečně fl exibilní a výkonní, potřebují zvláštní pracovní podmínky nebo větší podporu při zapracování. A i ti, kteří práci mají, mnohdy pracují v nedůstojných a nejistých podmínkách, aby si zajistili alespoň minimální příjem, a to často na úkor rodinného života. Firmy se snaží generovat zisk, ale sociální a ekologický rozměr jejich podnikání už bývá mimo oblast jejich zájmu.

Respekt k lidské bytosti i přírodě

Na rozdíl od tradičního pojetí tržní ekonomiky usiluje ta sociální o zvýšení zaměstnanosti v dané lokalitě, zapojení osob s různými znevýhodněními a zvýšení kvality jejich života i o celkový sociální a kulturní rozvoj s ohledem na životní prostředí. Sociální ekonomika tedy vede nejen k řešení otázky zaměstnanosti, ale i k udržitelnému růstu, posílení solidarity a spravedlivějšímu rozdělení bohatství, jelikož vychází z respektu k lidské bytosti i k přírodě a práci vnímá ve všech jejích rovinách (jako součást lidské identity, součást komunity atd.).

Jak vyzval papež František při nedávném setkání „Františkova ekonomika“ (Economy of Francesco), je třeba „uskutečňovat odlišný druh ekonomie; ekonomii, která je nakloněna životu a nezabíjí, zahrnuje a nevylučuje, polidšťuje a neodlidšťuje, pečuje o stvoření a nedrancuje ho (…), je zapotřebí ‚oduševnit‘ ekonomii“.

Známějším pojmem než sociální ekonomika je sociální podnikání, u nás již léta zavedené. Organizace zastřešující sociální podniky, tzv. Tematická síť pro sociální ekonomiku, jej definuje jako „podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu.“ Orientace na veřejně prospěšné, sociální i ekologické cíle je klíčovým prvkem odlišujícím sociální podnik od běžného podnikání. Respekt k člověku se zde projevuje v důstojné práci, důstojných pracovních podmínkách i v ohledech na péči o rodinu.

Je proto nutné opustit vizi ekonomického růstu zaměřeného pouze na dosažení zisku bez ohledu na dopady na lidské životy (nezaměstnané, pracující chudé atd.) a životní prostředí a podporovat nové modely, které umožňují sociální a environmentální pokrok celé společnosti.

Vyzýváme proto k podpoře sociální ekonomiky a sociálního podnikání, které umožní spravedlivý a udržitelný růst. Na rozdíl od jiných evropských zemí nemáme v Česku sociální podnikání legislativně ukotveno. Sociální podniky čerpají podporu od státu, ovšem narážejí na nepochopení a byrokracii orgánů veřejné správy, nedostatečnou podporu ze strany Úřadu práce a další potíže. Je proto třeba sociální podnikání legislativně ukotvit, zpracovat národní strategii a akční plán rozvoje sociální ekonomiky a sociálního podnikání v ČR, revidovat formy jeho podpory (včetně podpory zaměstnávání dalších cílových skupin – vedle osob se zdravotním handicapem například osob sociálně vyloučených). Dlouhodobým cílem je větší obeznámenost a uznání významu sociální ekonomiky a sociálního podnikání pro společnost. Bez politické podpory bude mít sociální ekonomika, a tím i celá naše společnost jen omezené možnosti dalšího rozvoje.

Jana Klusáková Sedová je manažerka pro advokační činnost Charity Česká republika v sociální oblasti.