Cílem apoštolského listu daného formou motu proprio, zveřejněného ve středu 5. dubna, je vnést změny, které již byly zavedeny v Kodexu kanonického práva latinských církví, rovněž do práva východních církví, a to při zachování jeho zvláštností.
Apoštolským listem ve formě motu proprio Vocare peccatores, podepsaným 20. března, na slavnost svatého Josefa, a zveřejněným 5. dubna, papež reformuje trestní právo východních církví tím, že východní disciplínu harmonizuje s latinskou, přičemž chrání zvláštnosti východního práva. Nový zákon vstoupí v platnost 29. června t.r. V roce 2021 František apoštolskou konstitucí Pascite gregem Dei změnil VI. knihu Kodexu kanonického práva o trestních sankcích v církvi. Jednalo se o revizi, kterou započal Benedikt XVI.
„Aby bylo možné adekvátně reagovat na potřeby církve na celém světě“, vysvětlil František, „ukázalo se jako zřejmé, že je třeba revidovat také trestní disciplínu, kterou 25. ledna 1983 v Kodexu kanonického práva vyhlásil svatý Jan Pavel II. a že je třeba ji upravit tak, aby ji pastýři mohli používat jako agilnější spásonosný a nápravný nástroj, který by byl pohotově a s pastorační láskou používán k předcházení závažnějšímu zlu a k tišení ran způsobených lidskou slabostí“. Nová VI. kniha latinského kodexu vstoupila v platnost 8. prosince 2021.
Papež uvedl, že jde o „konkrétní a nezbytný požadavek lásky nejen vůči církvi, křesťanskému společenství a případným obětem, ale také vůči pachateli, který potřebuje milosrdenství i nápravu ze strany církve. V minulosti bylo způsobeno mnoho škod tím, že nebyl vnímán úzký vztah, který v církvi existuje mezi výkonem milosrdenství a uchýlením se - tam, kde to okolnosti a spravedlnost vyžadují - k disciplíně trestu“.
V církvi - vysvětluje papež v nynějším motu proprio – je účelem trestu obnovení spravedlnosti, náprava pachatele a náprava provinění a škody. Pastýři proto projevují svou starostlivost, když se snaží napravit chování věřících křesťanů, kteří chybují.
„Nové normy“, vysvětluje monsignor Juan Ignacio Arrieta, sekretář Dikasteria pro legislativní texty, „mnohem jasněji určují, kdy musí církevní autorita v případě přestupků zasáhnout. Jsou přesnější a také tresty, které je třeba uložit, jsou jasnější, lépe stanovené. Kromě toho byla východní disciplína také v mnoha ohledech sladěna s disciplínou latinskou, například v oblasti zneužívání nezletilých a ochrany svátostí".