V Bystřici nad Olší biskup Martin David ve čtvrtek 14. září na svátek Povýšení svatého Kříže požehnal dva nové zvony do věže tamního dřevěného kostela. Nesou jména po svaté Heleně a svatém Josefovi a již brzy nahradí provizorní ocelové zvony z Třineckých železáren.
Cesta k novým zvonům pro bystřický kostel trvala s přestávkami patnáct let, ohlíží se tamní duchovní správce P. Artur Kimak. „Před patnácti lety jsme pořídili nové zvony pro farní kostel ve Vendryni. Tehdy jsme začali pomýšlet na výměnu zvonů také pro kostel Povýšení svatého Kříže v Bystřici.“ Dřevěný kostelík pomyslně oněměl za první i druhé světové války, kdy byly zvony zrekvírovány. Prozatímní náhrada přišla až v 60. letech z třineckých železáren. Nyní, ve výročním roce 600 let od první písemné zmínky o obci, se do kostela dostaly dva kvalitní zvony ze zvonoviny. Přibližuje je diecézní kampanolog Tomáš Hejda: „Zvon sv. Heleny váží 150 kilogramů a nese tón E2. Je na něm nápis: ‚Svatá Heleno, oroduj za nás, ať je Svatý Kříž naší silou.’ Druhý zvon, svatý Josef, je menší. Váží 90 kilogramů a má vyšší tón: G2. Nápis na něm je polsky: ‚Święty Józefie, orędowniku rodzin, podporo umierających, módl się za nami!‘,” popisuje Hejda.
Proč právě tito dva patroni, objasňuje P. Kimak. „O jménech zvonů farníci z Bystřice hlasovali při nedělních mších svatých. Zapojilo se zhruba dvě stě voličů a každý měl právě jeden hlas. Nakonec dostali největší podporu sv. Helena a sv. Josef. Na sv. Helenu zde v Bystřici často myslíme v době našeho poutního svátku Povýšení svatého Kříže. Svatý Josef je také náš blízký patron,“ komentuje výsledky hlasování kněz. Prozrazuje také, že nové zvony ladí s těmi z evangelického kostela.
Práce provedla firma AB zvony a hodiny s.r.o. z Petrovic u Karviné. Samotné zvony ale pocházejí z polského Przemyślu. Náklady ve výši 450 tisíc Kč se podařilo pokrýt zejména díky dotaci obce a daru místního občana Jána Modera. Část peněz pak nastřádala farnost. V blízké době provede firma výměnu zvonů ve věži. Ty staré v Bystřici nezůstanou. „Jeden zvon poputuje do muzea v Třineckých železárnách. Druhý bych rád po domluvě s farností věnoval do jiného kostela či kaple v diecézi, kde zatím zvon chybí,“ přibližuje Hejda.
Zvon i kříž potřebují srdce
Biskup Martin v poutní promluvě hledal styčné body mezi zvonem a křížem. „Proto, aby zvon mohl plnit svou funkci, aby zvonil, potřebuje srdce. To srdce, které do něho bije a rozeznívá ho. Kříž má také srdce. Je to srdce Kristovo, které bylo na kříži pro nás probodené. A toto probodené srdce je neklamným důkazem toho, jak velkou lásku má Bůh k člověku. ‚Tak Bůh miloval svět, že dal svého Syna…“ Kdykoli znějí zvony a jejich srdce bije do zvonoviny, mohou nám připomínat to Boží srdce, které pro nás stále bije nekonečnou láskou’,” zdůraznil biskup. „Kříž a zvony nejsou určeny k tomu, aby zůstaly na zemi. Kříž je postaven, zavěšen, povýšen proto, aby byl znamením. Zvon je zavěšen vysoko do věže, aby zněl. Kříž i zvony jsou znamení a znějí pro to stejné – pro naši víru, naději a lásku. Ať v této obci i po další stovky let znějí zvony a kříž zůstává znamením,“ popřál na závěr promluvy biskup Martin David.