Sekce pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji dnes zveřejnila dokument s papežovou předmluvou o výzvách ohledně „pěstování kultury setkání“ a pastoračních odpovědích na ně a o vytváření stále inkluzivnější církve tváří v tvář fenoménu migrace.
Vademecum návrhů a pastoračních odpovědí, které mají "umožnit růst kultury setkávání" a dospět ke "stále širšímu my" a k "stále inkluzivnější církvi", jak naznačil papež František ve svém poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků v roce 2021. Jedná se o dokument "Směrnice mezikulturní pastorace v oblasti migrace", který dnes zveřejnila Sekce pro migranty a uprchlíky Dikasteria Svatého stolce pro službu integrálnímu lidskému rozvoji s předmluvou papeže. Dvaadvacet stran a příloha "postupů, které se osvědčily" a které již v církvi fungují, s důrazem na mezikulturní příležitosti spojené se současnými migračními jevy.
V sedmi čtivých kapitolách jsou rozebrány výzvy vyplývající z dnešního stále globálnějšího a multikulturního migračního scénáře, od "rozpoznání a překonání strachu" až po "považování migrantů za požehnání". Následně jsou nabízeny adekvátní pastorační odpovědi doplněné o již zavedené a účinné osvědčené postupy. Podporovat setkávání, což je jedna z výzev, které “Směrnice” předkládají ", znamená uskutečňovat společenství rozmanitosti.
"Přítomnost migrantů a uprchlíků, kteří patří k jiným náboženstvím nebo jsou nevěřící," píše se dále v dokumentu, "představuje novou misijní příležitost pro naše křesťanská společenství, která jsou povolána budovat mosty prostřednictvím svědectví a lásky k bližnímu." Otec Fabio Baggio, patřící ke skalabriniánům, podsekretář sekce pro migranty a uprchlíky, zdůrazňuje, že "nové směrnice se rodí ze zkušeností místních církví a jsou jim vráceny s určitým magisteriálním osvětlením".
V předmluvě František opakuje výzvu "k úsilí o univerzální bratrství, protože jsme 'všichni na jedné lodi'", a připomíná, jak zaznělo v Poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků v roce 2021, že "v setkání s růzností" a "v dialogu, který může vzniknout, dostáváme příležitost růst jako církev, vzájemně se obohacovat".
Bohužel, pokračuje papež, "ve chvílích největších krizí, jako jsou ty způsobené pandemií a válkami, jichž jsme svědky, nás štěpí a rozdělují uzavřené a agresivní nacionalismy a radikální individualismus, a to jak ve světě, tak v církvi". A nejvyšší cenu "platí ti, kteří se mohou nejsnáze stát 'těmi druhými': cizinci, migranti, lidé na okraji společnosti, ti, kteří žijí na existenciální periferii".
Tyto pastorační směrnice, píše papež František, "nás vyzývají k rozšíření způsobu jakým žijeme to, že jsme církví", a "nabádají nás, abychom viděli drama dlouhodobého vykořenění a přijímali, chránili, integrovali a podporovali naše bratry a sestry". Nabízejí nám také, abychom "prožili nové Letnice v našich sousedstvích a farnostech a uvědomili si bohatství jejich spirituality a živé liturgické tradice". Jen tak může být církev na cestách "autenticky synodální": církví, která nerozlišuje "mezi místními a cizinci, mezi domácími a hosty, protože jsme všichni poutníky na této zemi".
Je to Ježíš, uzavírá papež, který "nám říká, že každá příležitost setkat se s uprchlíkem nebo migrantem je příležitostí setkat se se sebou samým". A v jeho Duchu jsme schopni "přijmout každého, abychom vytvořili společenství v rozmanitosti, harmonizovali rozdíly, aniž bychom kdy vnucovali uniformitu, která odlidšťuje". Katolická společenství jsou tak "vyzývána, aby rostla a uznávala nový život, který s sebou migranti přinášejí".
(upravil pb)