Vždy snít o lepším světě a každý den se s odvahou a trpělivostí snažit vybudovat jeho malý díl. Toto přání papež František vyslovil v poselství k mladým studentům, kteří se účastní celosvětového vzdělávacího paktu v rámci řádu voršilek. Papež se věnoval tématu bytí a konání, přičemž si bere příklad z Voršily, mladé ženy velké krásy, která inspirovala mnoho mladých lidí, jako Angelu Merici, zakladatelku řádu voršilek.
„První věc, kterou vám chci říci, milí mladí lidé, je tato: nechte vyniknout svou krásu! Nikoli módní, ale skutečnou krásu“. František vyzývá k uzavření globálního paktu krásy, který předpokládá práci na vzdělávání a který, jak papež připomíná, „není účinný, pokud neutváří básníky“. Tato krása není narcistická, sebestředná, ale je to odraz božské krásy a privilegovaná cesta k Bohu.
Tato krása, o kterou usilujeme, se však „nebojí ušpinit, ztrhat, aby byla věrná lásce, z níž je stvořena“. Z toho plyne výzva, aby mladí lidé jednali a vyšli ze sebe. „Přeji vám“, píše papež, „zdravý neklid ve vašich touhách a záměrech, ten neklid, který vás vždycky nutí jít dál a neutíkat před zodpovědností.
„Pokud mladí lidé nezmění svět, kdo ho změní?“, ptá se papež a odpovídá: Mladí lidé mění svět tím, že brání zjizvenou krásu mnoha jeho vyděděnců, otevřeně přijímají druhé, zejména ty nejzranitelnější a nejodstrčenější; hledí na druhého, který je jiný než já, nikoli jako na hrozbu, ale jako na přínos. A také brání zraněnou krásu stvoření, chrání zdroje našeho společného domova, osvojují si střízlivější a ekologičtější životní styl. František se odvolává na poselství k mladým lidem, kteří se sešli v Praze na „Konferenci mládeže EU“ v červenci tohoto roku, a vyzývá k účasti na Světových dnech mládeže v Lisabonu, „které slibují být velkým znamením naděje a krásy pro mládež celého světa“.