Nemoci a utrpení, které v Evropě neznáme

Robustní zdravotnický systém v Česku pod návalem pacientů s covidem balancuje na hraně. Přesto Arcidiecézní charita Praha i nadále pomáhá v daleké Ugandě. Proč? Tam umírají ročně kvůli naprostému nedostatku zdravotní péče nesrovnatelně vyšší počty lidí.

V České nemocnici v Buikwe začíná pro ambulantního lékaře Lukwaga Issu nový den. Když do ordinace vstupuje žena s miminkem v náručí, tuší diagnózu: malárie. Roční Rachel trpí horečkou, anemií a průjmem. Lékař ji pro jistotu posílá na testy a poté nasazuje léčbu. Bez ní by malá pacientka téměř jistě zemřela, v lepším případě by měla poškozený mozek.

Malárie je parazitická infekce, kterou na člověka přenáší infikovaná samička komára Anopheles. Je jednou z nejrozšířenějších infekčních nemocí, kterou ročně onemocní asi půl miliardy lidí. Více než milion nemoci podlehne, přičemž větší část z nich jsou děti mladší pěti let. Česká nemocnice v Ugandě ošetří ročně 2 200 malarických pacientů. Zhruba tisíc z nich přichází v akutním stavu, jsou ohroženi na životě a musí být hospitalizováni. Nejlepší formou prevence je moskytiéra napuštěná insekticidem. Důležité je i snižování výskytu komárů například odstraněním vysoké trávy, zakrývání latrín, zavírání oken a dveří na večer, kdy jsou komáři aktivní.

Evropa jídlo vyhazuje, zatímco Afrika hladoví

Když se objevily v ordinaci, nevěděl lékař, které z nich pomoci dříve. Slepé a podvyživené matce, nebo její roční dceři, která vážila dvě kila? Díky profesionální péči se nakonec podařilo zachránit obě. Podle Světové zdravotnické organizace je podvýživa největší hrozbou světového veřejného zdraví. V roce 2019 jí trpělo více než 224 milionů dětí po celém světě.

Lidé trpí podvýživou nejen, když nepřijímají dostatek potravy, ale také, pokud ji nejsou schopni plně využít. Například kvůli nemocem. V Ugandě je podvyživené každé desáté dítě do věku pěti let. Rodiče vidí nafouklé bříško, a přesto si myslí, že dítě je v pořádku. Bříška jsou ale ve skutečnosti plná vody. Tělíčko bývá oslabeno a riziko úmrtí se výrazně zvyšuje. V České nemocnici v Buikwe připravují podvyživeným pacientům speciální „nutriční bombu“, která je bohatá na vitamíny a potřebné živiny. Díky vaší štědrosti tak dokážou podvýživu překonat.

Srpkovitá anemie – nemoc tropů a subtropů

Dvanáctiletá Flavia si stěžovala na únavu, bolest kloubů a celého těla. Trápily ji také horečky a závratě. V České nemocnici v Ugandě zjistili lékaři onemocnění srpkovité anémie. Jedná se o dědičné onemocnění, postihující červené krvinky. Obvyklý tvar „promáčklého piškotu“ se změní na protáhlé srpečky. Nemoc je typická především pro subtropické a tropické oblasti, u nás se téměř neobjevuje.

V Ugandě je chorobou nakaženo tři čtvrtě milionu lidí. Málokdo se dožije více než 25 let. Pacienti mají sníženou imunitu, a jsou proto náchylnější na různé infekce. Každý měsíc je v České nemocnici hospitalizováno 5–8 pacientů v kritickém stavu způsobeném právě srpkovitou anémií. Lék neexistuje. Léčba se skládá z prevence krizí a ulevení symptomům. Předepisují se tedy nejčastěji léky proti bolesti, antibiotika a transfuze krve.

Porodnická píštěl – onemocnění pramenící z chudoby

Tři dny měla silné porodní bolesti, teprve pak ji rodina odvezla do nemocnice. Tam mladé mamince provedli lékaři císařský řez, miminko se už ale bohužel zachránit nepodařilo. Čtrnáctileté mamince navíc vznikla porodnická píštěl. Tedy trhlina v močovém měchýři, jejíž příčinou je téměř vždy komplikovaný porod. Na ugandském venkově nic neobvyklého – dvě třetiny žen rodí doma bez jakéhokoli lékařského dohledu. Píštěl těmto ženám způsobuje inkontinenci, tedy únik moči. Ony se za problémy stydí a postupně jsou vyloučeny i ze společnosti. Paní Namusisi měla obrovské štěstí, protože podstoupila operaci v České nemocnici. Po zákroku je bez potíží a považuje ho za zázrak. Odhaduje se, že ve světě trpí tímto zraněním na dva miliony žen.

Děti, jejichž dědictvím je HIV

HIV/AIDS je nejčastější příčinou úmrtí v Africe. Jen v Ugandě je virem nakaženo 1,5 milionu osob, tamní Česká nemocnice pečuje o dva tisíce pacientů. Věnuje se léčbě (podávají antiretrovirotika) i osvětě. Zvláštní pozornost lékaři věnují těhotným ženám, které jsou HIV pozitivní. Kvalitní léčba totiž pomůže k tomu, aby novorozené dítě nebylo infikované.

Ne všechny nastávající maminky ale navštíví včas lékaře, a tak se tisíce dětí s virem HIV narodí. Třetina z nich by bez léčby nepřežila své první narozeniny, polovina by neoslavila své druhé narozeniny a pátých narozenin by se dožilo pouze jedno dítě z pěti. I tady se medicína může pochlubit obrovským pokrokem, příkladem je chlapec Wasswa. V sedmi letech vážil pouhých 14 kilo a měřil 95 cm. Byla mu diagnostikována malárie, zápal plic, anemie, dehydratace a virus HIV. Lékařům se podařilo jeho stav stabilizovat, aby mohl přijmout antiretrovirální terapii. Má šanci na mnoho let kvalitního života. Lékaři jsou připraveni bojovat o každý život, aby chlapců a dívek, jejichž dědictvím je HIV, ubývalo.

Špinavá voda si vyžádá více dětských životů než války

Nezávadná voda – pro nás samozřejmost, pro jiné vzácnost. Přístup k ní nemá více než miliarda lidí na celém světě. Ve většině rozvojových zemí vodu obstarávají primárně ženy, které pro ni putují pěšky i několik kilometrů.

Nedostatek hygienických zařízení celosvětově nejvíce přispívá k šíření nemocí a infekcí, jako je průjem, cholera, tyfus, horečka dengue, malárie a další parazitické infekce. Nejvíce ohroženi jsou lidé v Africe, kde denně umírá na nemoci přenášené znečištěnou vodou 814 dětí ve věku do pěti let.

Řešení existuje. Na mnoha místech Ugandy je dostatek podzemní vody, kterou je možné využít díky novým vrtům studní. Jen v roce 2021 jich Arcidiecézní charita Praha vyvrtala patnáct.