Německý katolický biskup: Benedikt XVI. nechtěl krýt zneužívání v církvi

Benedikt XVI. se nikdy nesnažil krýt případy sexuálního zneužívání duchovními, o tom je přesvědčený německý biskup pasovské diecéze Stefan Oster.

V úvaze zveřejněné 30. ledna se na svých internetových stránkách zastává biskup z německého Pasova emeritního papeže před obviněním, že úmyslně zatajil svou účast na setkání v roce 1980, na kterém bylo dohodnuto, že kněz obviněný ze zneužívání může být přeložen do arcidiecéze Mnichov a Freising, kterou budoucí německý papež tehdy spravoval.

Oster také vznesl otázku, zda nedávné útoky na Benedikta XVI. nenaznačují, že emeritní papež stále představuje hrozbu pro určitou vizi církve, která je prosazovaná v Německu. Případ P. Petera Hullermanna je jedním ze čtyř, ze kterých byl Benedikt obviněn ve více než tisícistránkové zprávě se závěrem, že v mnichovské arcidiecézi bylo v letech 1945 -2019 nejméně 497 obětí zneužívání.

Studii zadalo arcibiskupství v jižním Německu a vypracovala ji mnichovská advokátní kancelář Westpfahl Spilker Wastl. Benedikt XVI., mnichovský a freisingský arcibiskup v letech 1977-1982, poskytl vyšetřovatelům 82stránkové prohlášení. Ve své zprávě uvedl, že se nezúčastnil schůzky, na níž se projednávalo Hullermannovo přeložení do mnichovské arcidiecéze, kde se měl podrobit léčbě. Rok před schůzkou v roce 1980 byl Hullermann, německými médii označovaný pouze jako "H.", suspendován ve své diecézi Essen, když byl obviněn ze zneužití jedenáctiletého chlapce. Kněz byl nakonec obviněn ze zneužívání nejméně 23 chlapců ve věku od 8 do 16 let v letech 1973 až 1996.

Po zveřejnění mnichovské zprávy vydal arcibiskup Georg Gänswein, soukromý sekretář emeritního papeže, prohlášení, ve kterém uvádí, že Benedikt XVI. byl ve skutečnosti setkání přítomen. Vysvětlil, že chyba vznikla v důsledku redakční chyby.

Oster ve svém prohlášení píše, že přítomnost Benedikta XVI. na setkání v roce 1980 byla veřejně známá věc. Nejen že o ní informovala zpravodajská média, když Hullermannův případ před 12 lety vzbudil mezinárodní pozornost, ale objevila se také v Benediktově životopise, který sepsal německý spisovatel Peter Seewald. Pasovský biskup připomněl, že v Seewaldově životopise, který vyšel v roce 2020, se uvádí, že „arcibiskup Joseph Ratzinger byl v roce 1980 přítomen důležitému zasedání, na kterém se rozhodovalo, zda se zneužívající H. může přestěhovat z diecéze Essen do diecéze Mnichov."

Oster připomněl, že Ratzinger „souhlasil s tím, že H. podstoupí terapii v Mnichově,“ což podle něj také ukazuje, že Benediktovo zapojení do této aféry bylo již dávno veřejně zdokumentováno a je zřejmé, že na schůzce „nešlo o to, aby se H. mohl "starat o duše", ale pouze o jeho pobyt v Mnichově za účelem terapie“. 

Oster vede pasovskou diecézi od roku 2014. Do diecéze 56-letého biskupa patří Marktl, vesnice, kde se Benedikt XVI. v roce 1927 narodil, a bavorské mariánské poutní místo v Altöttingu, které je blízké Benediktovu srdci.

Kritici se také ohradili proti právnickému tónu Benediktova prohlášení, které zaslal vyšetřovatelům. Oster uznává, že text měl „spíše charakter právní obhajoby a nedosahoval obvyklé Ratzingerovy jazykové a duchovní úrovně.“ Ohledně opravené informace týkající se Benediktovy přítomnosti na setkání v roce 1980 Oster uvedl, že se 94-letý emeritní papež „svěřil do rukou spolupracovníků, kteří se v rozhodujícím bodě dopustili fatální chyby." Podle pasovského biskupa to možná bylo proto, že emeritní papež chtěl vypadat co „nejvíce bezúhonně, taková snaha však v dnešní době nemůže moc fungovat, zvláště po našich zkušenostech, které ohledně zneužívání již máme".

„Všichni jsme byli a jsme až příliš součástí systému, a stejně tak byl tehdy součástí systému i arcibiskup Ratzinger. V tomto systému skutečně velmi dlouho neexistoval téměř žádný zájem o konkrétní osudy lidí, kteří byli zneužíváni ani znalost jejich příběhů...Další tři případy, které Ratzinger údajně špatně vyřešil, vykazují podle mého názoru ukázku běžného způsobu, jak se s těmito problémy a osobami nakládalo v té době, ale 'běžný' neznamená, že ho v dnešní době lze považovat za dobrý“.

Oster zdůraznil, že nevidí žádné důkazy o tom, že by Benedikt XVI. chtěl něco zatajovat. Zároveň dodal, že „to však neznamená neviděl důsledky, které tato opomenutí způsobila obětem. Očekává, že se Benedikt XVI. ke zprávě vrátí, „protože (Benedikt XVi.) viděl již dávno, že všichni jsme měli a máme obrovskou potřebu se poučit od osob, které zneužíváním v naší církvi trpěli." Dále pokračuje: „Benedikt byl totiž jedním z prvních v Římě, který to rozpoznal a jako kardinál pomohl mnoha lidem v rozhodující pozici, aby tyto okolnosti viděli také, a to díky konkrétním a účinným opatřením, mnoha rozhovorům s obětmi a tvrdým potrestáním pachatelů“.

Podle biskupa Ostera, Benedikt to vše dosáhl „navzdory nemalému odporu ve Vatikánu.“ Dnes však podle něj „rozhořčení nad údajnou 'lží' těžce dopadá na 94-letého muže a má zdiskreditovat celé jeho životní dílo“. Připomněl, že od svého jmenování pasovským biskupem se s Benediktem XVI. několikrát setkal a ocenil jeho otevřenost, upřímnost a pokoru. Naznačil, že zloba vůči Benediktu XVI. může být způsobena také tím, že emeritní papež vyvolává určité nepohodlí. Vznesl také dotaz, zda někteří nechtějí s Benediktem XVI. zdiskreditovat „určitou postavu nebo pojetí církve, protože někdo chce úplně jinou církev, než za je ta, ta kterou on stojí“.

Na závěr dodal: „A je skutečně spravedlivé vůči člověku, lidské bytosti, vyslovovat v rámci rozbouřeného veřejného mínění a převládající morální vize tak rychlý celkový morální soud nad jeho životem? Nebo je celá věc jen dalším příkladem nezadržitelné hry zuřivé mediální kultury, která se již stala běžnou, a pozítří bude následovat další?“.