O tom, kolik různých projektů ve všech částech světa tvoří díky iniciativě Františkova ekonomika plodnou síť, se tuto sobotu dozvěděla i širší veřejnost: někteří účastníci setkání v Assisi vyprávěli papeži Františkovi o svých iniciativách, včetně čtrnáctileté ekologické aktivistky z Thajska či italského vězně.
Lilly, čtrnáctiletá dívka z Thajska, je již několik let ekologickou aktivistkou. Papeži vyprávěla o tom, jak si všimla, že její země trpí zejména změnou klimatu a znečištěním plastem, ale také o tom, že od dospělých lze jen těžko očekávat iniciativy vedoucí ke změně. Přiznala, že zpočátku ji téměř nikdo nebral vážně. Brzy si však uvědomila, že změna je možná pouze zevnitř. Usilovně se snažila, aby ji dospělí brali vážně a nenechali se odradit tím, že se má přece jen soustředit na školu: „Rostla ve mně frustrace z toho, že nemohu nic změnit, ale zároveň jsem pochopila, že smutek a nulová reakce problém nevyřeší“, uvedla dívka, která strávila zhruba polovinu svého mladého života jako ekologická aktivistka. Proto pokračovala dál, upozorňovala místní vládu na problémy, které jednorázové plastové předměty představují pro životní prostředí a oceány, psala dopisy vládě a postupně ji přijímali ministři, zástupci podniků a další odpovědní lidé. Nakonec v roce 2020 viděla své úsilí korunované úspěchem v podobě zavedení národního zákazu jednorázových plastových předmětů, uvedla aktivistka, která poté jako jedna z nejmladších účastnic akce podepsala spolu s papežem dohodu, jíž se mladí podnikatelé zavázali k pokračování ve svém úsilí a na papežovu podporu byli viditelně hrdí.
Další svědectví přišlo od aktivistky za práva žen v Afghánistánu. Dvacet let její tvrdé práce bylo zmařeno převzetím moci Tálibánem; tam, kde se ženy dříve začaly stávat plnohodnotnými členy společnosti, byly nyní vyloučeny ze vzdělávání a práce a byl nastolen režim teroru. Ona sama a její manžel přišli o práci, vyhrožoval jim Tálibán, jejich dům byl vypálen, to vše kvůli jejich angažovanosti za práva žen, uvádí Maryam, která také vyprávěla o dramatických okolnostech svého útěku ze země. Díky kontaktu na síť Františkovy ekonomiky se manželům nakonec podařilo opustit Afghánistán a našli si bezpečné místo v Itálii. Maryam slíbila, že bude pokračovat ve své práci pro afghánské ženy.
František byl také obzvláště pohnut svědectvím italského studenta fyziky, který si odpykává devítiletý trest vězení za zabití muže při hádce. Svého činu lituje a modlí se za duši své oběti, řekl Andrea, ale také vyprávěl o možnostech, které jeho obzvláště moderní věznice vězňům nabízí. Měl štěstí, že se dostal do věznice, kde se kladl důraz na resocializační opatření a kde má člověk možnost „vyjít ven lepší, než když přišel“, řekl Andrea za potlesku přítomných. „Každý člověk má velký potenciál, jen je třeba ho objevit“, zdůraznil mladý muž, který už devět let žije za zdmi věznice. Ačkoli není ekonom, je pro něj logické, že věznice, mají-li být „dobrou investicí pro společnost, musí dosahovat konkrétních výsledků“. Jde jednak o bezpečnost, ale také o to, aby bývalí vězni nepáchali trestnou činnost znovu: „Lidé, kteří vyjdou z vězení, se musí změnit a přeměnit z nákladového faktoru na zdroj pro společnost. Člověk, který si uvědomí svou chybu, se s větší pravděpodobností nedopustí další chyby: společnost má podle mého názoru povinnost se nad tímto důležitým aspektem zamyslet“, řekl italský mladý muž, který papeži poděkoval za jeho slova a povzbuzení a jménem svých spoluvězňů ho také pozval na návštěvu do svého vězení.
Další svědectví pronesli účastníci z Itálie, Argentiny, Polska, Keni a Beninu.