Kateřina Odvodyová se účastnila Světových dnů mládeže v Lisabonu a vzpomíná na nejsilnější zážitek, kdy se jí během jednoho dne podařilo vidět hned třikrát papeže Františka.
Na páteční odpoledne, kdy se v Lisabonu v rámci Světových dnů mládeže konala křížová cesta s papežem Františkem, budu vzpomínat ještě dlouho. Po obědě jsem se vydala do parku Eduarda VII., abych se co nejdříve dostala do mého sektoru, než se zaplní dalšími účastníky. Šla jsem pěšky, cesta byla asi pět kilometrů dlouhá a ubíhala relativně rychle. Když jsem se již skoro blížila k cíli, poslední ulice před vstupem do parku byla uzavřená. Podél silnice stálo přibližně 50 policejních příslušníků a z obou stran se tlačil velký dav lidí. V ten moment mi bylo jasné, že tudy projede papež.
Čekala jsem hodinu, lidí stále přibývalo. Za mnou postávala skupinka Španělů, která svým temperamentem rozezpívávala dav melodiemi známých křesťanských písní. Díky tomu čekání na papeže Františka ubíhalo mnohem rychleji. Najednou nastartovaly kousek ode mě policejní motorky a bylo jasné, že papež se už blíží. Lidé v davu začali skandovat „Papa Francesco“ a tleskali v jednom rytmu. Ulicí vládla radost. Všichni připravili svoje mobily a fotoaparáty, aby si mohli papeže vyfotit. Usměvavý a mávající papež František za malou chvilku projel těsně kolem mě v papamobilu. Byl to veliký zážitek, papeže jsem měla před sebou doslova na dosah ruky.
Nevadilo mi, že jsem ztratila skoro dvě hodiny, smířila jsem se s tím, že se do sektoru, nám vyhrazeného, už přes obrovské množství lidí nedostanu. Naplněná radostí jsem ale přesto dále pokračovala do parku Eduarda VII. na křížovou cestu. K mému překvapení jsem se na své místo dostala. Během pár minut projel zase kolem mě papež. Takové štěstí! Svatý otec dále kroužil sektory a zdravil poutníky, ale ještě než dorazil k pódiu, opět projel kolem nás.
Tyto nečekané momenty s papežem Františkem, kterého jsem hned třikrát viděla, byly pro mě nezapomenutelné.