Nastávající matky budou v neděli 27. dubna prosit na Cvilíně o šťastný porod

V neděli 27. 4. proběhne na Cvilíně Pouť matek v požehnaném stavu ke cti sv. Jany Mollové. V 10.00 začne mše sv., po ní bude následovat krátká adorace a individuální požehnání Nejsvětější Svátostí budoucím rodičkám.

Po roce se na poutním místě Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení sv. Kříže opět sejdou matky nosící ve svém lůně dítě, aby prosily na přímluvu Nejsvětější Panny a též sv. Jany Mollové za šťastný porod. Zvány jsou ovšem i ženy, jež mají s početím problém. Rovněž jim bude kustod cvilínského kostela o. Sebastian Gruca, OFMConv., po mši svaté začínající v 10.00 a následné krátké adoraci individuálně žehnat Nejsvětější Svátostí.

„Kde jinde pořádat Pouť matek než u Nebeské Matky?“ klade si opět řečnickou otázku P. Gruca a vysvětluje zrod myšlenky pořádání této pouti tím, že zvláště dnešní svět potřebuje modlitby za rodičky a jejich ještě nenarozené potomky, protože více než kdy jindy se miliony dětí nenarodí. Připojuje též pozvání: „Chceme zde, u naší Nebeské Matky, prosit za všechny ty, co se matkami mají stát, ale i za ty, co se jimi stát nemohou. Proto neváhejte a přijeďte.“ Eviduje několik děkovných svědectví od maminek, které neváhaly k Panně Marii Sedmibolestné v minulosti zavítat a prosit zde o šťastný porod. Ten proběhl skutečně šťastně, ač se vyskytly i „případy, kdy bylo těhotenství velmi rizikové. Opravdu jsem několik takových potkal a svěřily mi to,“ říká.

Sv. Jana Mollová, k jejíž cti je tato pouť pořádána, nebyla pro tyto účely vybrána nahodile. Její liturgická památka připadá na 28. duben, především je však úžasným vzorem a jedinečnou přímluvkyní pro všechny nastávající matky za zdárný porod.

Tato dětská lékařka, narozená roku 1922, měla s manželem Pietrem tři děti. Když čekala čtvrté, odhalili lékaři v jejím těle zhoubný názor. Navzdory možnostem, jež se jí naskýtaly (odstranění nádoru, potažmo dělohy, avšak s tím, že zároveň zabije i své dítě), se rozhodla dítě donosit. Na Velký pátek r. 1962 porodila dceru Janu Emanuelu, sama ovšem upadla do kómatu, z něhož se již neprobrala. Dne 28. dubna 1962 odevzdala svou duši Hospodinu.

Jejímu blahořečení v roce 1994 i svatořečení v roce 2004 byla přítomna mj. právě i ta, za niž obětovala svůj život – dcera Jana Emanuela, která se stala taktéž lékařkou a svůj život zasvětila péči a službě starým lidem.