Modleme se za národy východní Asie, aby přispívaly k tomu, že nikdo nebude připraven o svou důstojnost.
Papež František se na začátku února se svým poselstvím obrátil k národům Dálného východu. Důvodem byl blížící se začátek lunárního nového roku (10. února). Ve svém poselství říká: „Tento svátek bude příležitostí k prožívání vztahů náklonnosti a gest péče, které přispívají k vytváření solidární a bratrské společnosti, kde je každý člověk uznáván a přijímán ve své nezcizitelné důstojnosti. Když svolávám Pánovo požehnání pro všechny, vyzývám vás k modlitbě za mír, po kterém svět tolik touží a který je dnes více než kdy jindy na mnoha místech ohrožen. Není to odpovědnost několika málo lidí, ale celé lidské rodiny: pracujme na jeho budování všichni společně gesty soucitu a odvahy!“
Mimo jiné se zde mezi řádky jedná i o Čínu. Moderní Čína je v hledáčku mimořádného zájmu papežů 20. století. Papež Benedikt XVI. byl velkým obdivovatelem jezuitského misionáře Mattea Ricciho, otce moderní misie v Číně, který evangelium přinášel cestou přátelství, kulturního dialogu a vědy. Za jeho pontifikátu byl obnovena kauza jeho blahořečení, která vedla k tomu, že 17. prosince 2022 byl papežem Františkem prohlášen za ctihodného. Papež František klade velký důraz na dialog s komunistickým čínským režimem a není tajemstvím, že počet křesťanů v Číně roste. Po ročním zpoždění jmenoval v Číně tři nové biskupy, jež byli jmenováni čínskými úřady, a během jediného týdne učinil bezprecedentní krok a schválil novou diecézi čínské církve. Jak tento krok, který je mimo striktně vymezenou působnost vatikánsko-čínské dohody, ovlivní budoucnost? Podle hongkongského kardinála Štěpána Chow Sau-yan jsou v současné kontinentální Číně mnozí, „kteří si Františka opravdu váží. Vnímají ho jako někoho, s kým je možné vést dialog a kdo se o Čínu skutečně zajímá“. I kvůli těmto nadějným znamením, pro všechny reálné těžkosti papež často žádá o modlitbu, která proměnu Číny může připravit.
Pavel Ambros SJ, národní ředitel Celosvětové sítě modlitby s papežem