Modleme se za to, abychom zakusili krásu modlitby růžence.
Papež František po nedělní modlitbě Anděl Páně nám, podobně jako v minulosti, připomněl dvojí duchovní těžiště měsíce října slovy: „Dnes začíná měsíc říjen, měsíc růžence a misií.“ A pokračoval ve své myšlence: „Vyzývám všechny, aby zakusili krásu modlitby růžence, rozjímali s Marií o Kristových tajemstvích a vyzývali její přímluvu za potřeby církve a světa.“
Do modlitby růžence můžeme vložit opětovně i prosbu za mír na sužované Ukrajině a ve všech válkou zraněných zemích, především v Náhorním Karabachu. Zde jsou arménští křesťané nuceni se vystěhovat z domovů, kde po staletích bydleli. Jinak by byli nuceni přestoupit k islámu. A rovněž doporučil to, co každý z nás již nepochybně vzal za své: Modlitbu za synodu biskupů o synodalitě, která bude v tomto měsíci probíhat ve skrytu.
Růženec je velmi pružná modlitba. V dějinách duchovního života měla velmi rozmanité podoby. Slovo růženec pochází ze středověkého zvyku umisťovat na sochy Panny Marie korunu z růží, které byly symbolem krásných a voňavých modliteb adresovaných Marii. Tak se zrodila myšlenka používat náhrdelník z korálků (korunku) k vedení meditace. Cisterciáci ji přirovnávali ke koruně z mystických růží obětovaných Panně Marii. Lidová zbožnost vytvořila mnoho různých forem této modlitby (františkánský růženec se 70 zrny, misionářský růženec, růženec sv. Brigity Švédské, kartuziánský růženec, eschatologický růženec a tak podobně). Náboženská tradice také uvádí 15 příslibů, které dala Panna Maria osobně svatému Dominikovi i blahoslavenému Alanu de la Roche ohledně modlitby růžence. Modlitba růžence je rovněž možností, jak pro sebe i pro druhé vyprošovat odpustky, odpuštění časného trestu za hříchy na základě nového postoje vůči Ježíšovu přikázání lásky.