Modleme se, aby Bůh zasel semínka míru do srdcí představitelů zemí trpících válkami.
Papež František nás opět vyzval k modlitbě za mír. „Obnovujme svou blízkost modlitbou drahému ukrajinskému lidu, který je tolik zkoušen, a těm, kteří trpí hrůzami války v Palestině a Izraeli i v jiných částech světa. Modleme se, modleme se všechny, kdo jsou vystaveni válce, a prosme Pána, aby zasel semínka míru do srdcí těch, kteří v těchto zemích vládnou.“ Hrůzná zloba války se nás dotkla nečekaně krátce před Vánocemi, kdy na Filosofické fakultě Karlovy univerzity šílený střelec zastřelil zcela zlovolně nevinné oběti z řad studentů a vyučujících. Nejsmutnější reakce bylo možné zachytit v desítkách děsivých výzev, které vyzývaly k napodobení těchto krutých činů. Nenasytná touha po krvi vyrůstá z nenávisti. O to důležitější je povinnost mírových jednáních spočívajících na vládách válčících zemí. Co někteří opěvují jako slavné války, se zřídka po letech ukáže být blahodárným. Nenávist zavírá lidem oči, nevidí člověka ani Boha. Z vášně hněvu v širokém slova smyslu rostou extrémní formy násilí, jako různé soupeření, boje, agrese, souboje, ba i zločiny či války. „Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech“ (Jak 4,1), říká apoštol Jakub. Člověk dneška se musí vyzbrojit kritickým stanoviskem vůči zlomocem manipulace a hromadné psychózy. Leč kritika bez ctnosti rozlišování je jako nezkrocené zvíře. Proto je součástí výchovy míru vzdělání charakteru, výchova k moudrosti. „Člověk je příliš nadaný, než aby mohl přežít bez moudrosti. Nikdo nepracuje skutečně pro mír, nepracuje-li v prvé řadě na tom, aby moudrosti bylo vráceno její důležité místo. Kde se staráme jen o růst uspokojování našich potřeb, moudrost nemůže růst. Nikdy nepřinese člověku svobodu a pokoj.“ (Ernst Friedrich Schumacher)