Naléhavý úmysl Celosvětové sítě modlitby s papežem na měsíc červenec 2024

Modleme se, aby se církev stávala prorockou pro mladou generaci.

„Terst je jedním z těch měst, která mají za úkol spojovat různé národy: jednak proto, že je důležitým přístavem, a pak proto, že se nachází na křižovatce mezi Itálií, střední Evropou a Balkánem.“ (papež František) První červencový víkend prožil papež František v Terstu, kosmopolitní metropoli Istrie. Ta se stále cítí být dědičkou zvláštního statusu, který byl zakomponován do zřízení Svobodného území Terst, jež bylo zrušeno až v roce 1975. Společnost i církev zde žijící vnímaly svoji roli být na hranici mezi dvěma světy, kapitalistickou Itálií a komunistickou Jugoslávií. Dnes tato tradice, která zahrnuje úsilí katolíků o sociální spravedlnost a společné dobro, dostává v Evropě nový rozměr. Co nejvíce potřebuje dnešní Evropa? Uzdravit samotné srdce demokracie. Bez uzdravení tohoto nemocného srdce nemá Evropa ani mladá generace dneška radostné vyhlídky. Není pro ni budoucnost! Tak se to jeví v pocitech mladých lidí, jak je citlivě vnímá papež František z tolika setkání a intenzivního osobního kontaktu.

Svatý otec připomněl slova blahoslaveného Giuseppeho Tonioliho, iniciátora Sociálních týdnů, který definoval demokracii jako „občanský řád, v němž všechny sociální, právní a ekonomické síly v plnosti svého hierarchického vývoje úměrně spolupracují na společném dobru a nakonec se vracejí k převažujícímu prospěchu nižších vrstev. (…) Ve světle této definice je jasné, že v dnešním světě se demokracie netěší dobrému zdraví,“ konstatoval smutně papež.

A zde se objevuje nový hlavní úkol církve. „Úkolem církve je zpřítomnit mladé generace naději. Bez ní se nevyrovnává s přítomností ani nebuduje budoucnost“, řekl papež František při setkání s účastníky 50. sociálního týdne v italském Terstu. Možná nám to zní skandálně: „Jsme povoláni být proroky a svědky Božího království v každé situaci, v níž žijeme, na každém místě, které obýváme.“ Tato poloha srdce uzdravuje, dává nový výhled. A vyhlížet, jak Pán neváhá přicházet, je to, co nemáme před mladou generací smlčet.