Na vlastních nohou díky mýdlu a opravě aut

Vzdělávání, zdravotnictví a zemědělství – to jsou tři oblasti, které se ve Středoafrické republice, čtvrté nejméně rozvinuté zemi světa, snaží podporovat organizace SIRIRI. Za cíl si klade především rozvoj, který je udržitelný.

„Ve Středoafrické republice, zemi dlouhodobě trpící chudobou, nejde o jednorázové humanitární zásilky, ale o to, aby se obyvatelé dokázali postavit na vlastní nohy,“ říká ředitelka SIRIRI Jana Škubalová. Vysvětluje, že základním kamenem je pro organizaci vzniklou roku 2006 spolupráce s misií řádu bosých karmelitánů, kteří ve Středoafrické republice (SAR) působí už padesát let. „Misionáři nám dávají zprávy o aktuálních potřebách a informují o situaci na místě. Kromě toho také dohlížejí na využití pomoci – veškeré prostředky tak nejdou ‚někam‘, ale do konkrétních rukou zodpovědných lidí,“ popisuje.

Díky této spolupráci a také nízkým vlastním nákladům se podle ní v zemi, kde dvě třetiny obyvatel žijí za méně než jeden dolar (tedy 25 korun) na den, dá udělat mnoho práce i s malými částkami. Také proto společnost vedle sbírkového účtu provozuje i benefiční e-shop www.rukuvruce.org, na kterém lze zakoupit mimo jiné drobnosti za pár desítek korun. Vybrané prostředky se používají především na to, co zdejším lidem pomáhá zlepšit život, a to ve třech oblastech: vzdělávání, zdravotnictví a zemědělství.

Všechny tři se propojují, a to třeba v projektu, při němž se místní s podporou SIRIRI a karmelitánů učí vyrábět mýdlo. „Lidé si tak osvojí nové řemeslo, při kterém zpracují plody zdejších palem. Výrobou mýdla z nich mohou vylepšit rodinný rozpočet a ještě se tak posílí hygienické návyky,“ shrnuje ředitelka. I další projekty jsou rozmanité. „Ve městečku Baoro například karmelitánská misie za naše prostředky provozuje učiliště pro automechaniky jako jednu z pouhých dvou škol tohoto typu v zemi. Praktická škola je v SAR opomíjený, a přitom velmi potřebný stupeň vzdělávání. Šikovní řemeslníci jsou nedostatkoví: protože často nejsou k dostání náhradní díly nebo komponenty, cení se umění poradit si s málem, ale také odvést práci kvalitní a trvanlivou,“ doplňuje Škubalová.

Podobně karmelitáni s pomocí českých dárců provozují střední školu v Bozoumu nebo centrum pro vzdělávání žen Kana, které ženám a dívkám pomáhá doplnit si vzdělávání a praktické dovednosti, jako je šití, pletení, vaření, péče o děti, hygiena nebo základy ekonomiky pro hospodaření v domácnosti i drobné podnikání. A k rozvoji místních společenství vede třeba i projekt podpory mediků. „Už v roce 2008 jsme se rozhodli podpořit dva studenty medicíny, kteří pocházeli z chudých rodin a zdálo se, že budou muset studium přerušit. Jeden z nich se později stal vůbec prvním specialistou na léčbu ledvin v zemi,“ říká ředitelka organizace.

Další z projektů SIRIRI se zaměřuje i na místní školství, zdejším učitelům totiž nabízí program „Škola hrou v SAR“. „Spojuje v sobě využití moderních pedagogických metod s autorskou přípravou, tiskem a distribucí didaktických pomůcek v národním jazyce sango,“ představuje projekt Škubalová a dodává: „Pokud má ze Středoafrické republiky vzniknout samostatný a stabilní stát, potřebuje vzdělané lidi. A děti při vzdělávání potřebují hlavně učitele, který je dovede motivovat, a také učebnice, které budou mluvit jejich jazykem. Náš program dokáže zajistit obojí.“