Modlitba na Trojmezí s Pannou Marií Frýdeckou

Již počtrnácté putovali Češi, Slováci a Poláci na společné Trojmezí, kde se setkávají státní hranice těchto tří zemí. Kromě farníků zblízka přijeli v sobotu 24. srpna také poutníci ze vzdálené elcké diecéze od trojmezí Polska, Běloruska a Litvy.

Figurka Panny Marie Frýdecké stála na pódiu vedle ambonu. Přímluvy čtou krojované ženy z Česka. Foto: Diecezja bielsko-żywiecká

Poutníci z elcké diecéze mohli u Hrčavy zažít to, co v jejich části Evropy aktuálně není možné. Zúčastnili se modlitebního setkání, na kterém hranice nebyla symbolem rozdělení, ale místem přátelství. V úvodním pozdravu při bohoslužbě to zdůraznil biskup Martin David, který byl hlavním celebrantem mše svaté. „Je dobře, že se tady můžeme setkat jako bratři a sestry v době, kdy se nedaleko od nás na hranici lidé setkávají se zbraněmi v rukou. Chceme děkovat, že se můžeme tady a teď setkávat v míru. Hranice jsou určeny k setkávání. Ne k válce. Ne k bojům,“ uvedl společné modlitební setkání ostravsko-opavský biskup.

Samotná pouť ale začala již o hodinu dříve na Hrčavě, Trzycatku a v Čiernem pri Čadci. Na Hrčavě biskup Martin zástup poutníků vyzval, aby se na cestu na Trojmezí vydali s modlitebním úmyslem. Počet poutníků z české strany výrazně předčil uplynulé ročníky. „Tolik poutníků z Česka jsem tu za uplynulých pět let neviděl,“ poznamenal jablunkovský farář P. Alfréd Volný před příchodem na horskou louku u Trojmezí, když se ohlédl na zástup poutníků z Česka. Slováci a Poláci si s sebou přinesli mariánské sochy. Zvlášť ta přinesená z polské strany se stala středobodem promluvy biskupa Romana Pindela z bielsko-żywiecké diecéze.

Jedná se totiž o sošku Panny Marie Frýdecké, kterou polští poutníci přinesli z farního kostela v Jaworzynce-Trzycatku, který je Panně Marii Frýdecké zasvěcen. Biskup Pindel v promluvě připomněl, že frýdecký poutní chrám a tamní soška Panny Marie spojuje polsko-slovensko-české pohraničí.

Biskup Pindel připomněl, že do Frýdku jako nejvýznamnější poutní svatyně Těšínského Slezska mířili od nepaměti také poutníci z dalších farností jeho diecéze – Koniakowa, Istebné, Brenné, ale také vzdálenějších oblastí – Malopolska nebo Horního Slezska. Biskup Pindel ale poukázal ještě na další zvláštní symbol poutí do Frýdku – procesní kříž, který z jedné strany vyobrazuje trpícího Krista a z druhé strany Pannu Marii Frýdeckou. „Taková konstrukce poutnického kříže v sobě obsahuje hlubokou teologii, kterou poutníci po celou cestu do Frýdku pozorovali. Měli následovat Krista nejen chůzí, ale především srdcem a činy podle zásad evangelií. Měli mít před očima Marii držící Božího Syna, aby se od ní učili, jak Ježíše následovat.“

Biskup Martin David v závěru bohoslužby poblahopřál žilinskému biskupovi Tomáši Galisovi ke stříbrnému biskupskému jubileu. Na louce mezi tisícovkou poutníků byl také pan František z farnosti Mosty u Jablunkova. „Mám radost, že se tady setkávají tři národy. Pamatuji si doby, kdy jsme jeli na svatbu do Jaworzynky a museli jsme oklikou přes Těšín. Teď tady můžeme projít krásně bez hranic,“ váží si svobody pohybu muž, který se snaží Poutě tří národů účastnit pravidelně. Naopak Jozef a Emília ze slovenské Oščadnice přijeli na tuto slavnost úplně poprvé. Na Trojmezí se vydali s dcerou, která se vdala do Čierneho pri Čadci. „Je tady krásné prostředí. Prožili jsme to pokojně. Pokud nám to vyjde a budeme žít, rádi se vrátíme,“ hodnotí paní Emílie a zve přes diecézní média na pouť na Kalvárii ve farnosti Oščadnica, která se chystá v době svátku Povýšení svatého Kříže.

Fotogalerii ze setkání připravujeme.