Příliv migrantů neskončí, dokud Afrika nebude schopna hospodařit s vlastními zdroji, domnívá se Daniel Bourha, mladý Kamerunec, který se před osmi lety usadil ve Francii. Zdůrazňuje, že proud migrantů je řízen efektivní sítí převaděčů. Jde o velké peníze, a proto to samo od sebe neskončí, dodává Bourha, který byl hostem konference o migraci MED24 pořádané arcidiecézí Marseille.
Daniel Bourha emigroval z Kamerunu náhodou, nebo spíše z nutnosti, protože když byl na návštěvě u svých prarodičů, jejich vesnici napadli džihádisté. Uprchl tedy do Nigérie, kde byla situace ještě horší. Vydal se proto na sever, přes Niger a Saharu, až se dostal do Alžírska a nakonec do Libye. Cestu mu zajistili převaděči. Zaplatil jim tím, co se mu podařilo vydělat. V Oranu dostal 1 200 eur za to, že mu pomohl zrenovovat byt. V Alžírsku pracoval pro čínskou společnost. Potkal samozřejmě mnoho nebezpečí. Vzpomíná například na šílenou jízdu autem přes poušť. Když dorazil do Libye, probíhala tam občanská válka. Přejezd do italských teritoriálních vod trval celou noc. V březnu 2016 dorazil na Lampedusu a odtud po několika týdnech na francouzské hranice. Aby se mohl dostat do Nice, musel zaplatit převaděči.
"Myslím, že převaděči jsou efektivní organizace, jsou dobře organizovaní," říká Daniel Bourha v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas. - Nejsou to jednotlivci, ale celá síť, která se táhne od Afriky až po Evropu a zasahuje i do Asie. Nejedná se o organizace, které by byly pouze místní. A je tomu tak pořád. Vedení je v Africe, ale své pobočky mají i ve Francii. Nevím, jestli si to uvědomujete, ale takhle to funguje. Ti převaděči jsou skutečně velmi rozvinutá a dalekosáhlá organizace. (...) Všechno je založeno na penězích. Nechovají se lidsky. Moc dobře vědí, co dělají, mají svou politiku. Vědí, že je to velmi nebezpečné, ale je jim to jedno. To, na čem jim záleží, jsou peníze."
Daniel Bourha přiznává, že měl štěstí, protože když po dvouletém přechodu konečně dorazil do Marseille, narazil na církevní organizace, které se o migranty starají. Právě ony mu poskytly školení, aby se mohl stát zahradníkem a najít si práci. Časem si založil vlastní firmu, oženil se a má dvě děti. "Především bych chtěl poděkovat všem lidem, křesťanům i nekřesťanům, kteří pomáhají lidem v nesnázích a starají se o migranty a lidi v nouzi," říká Daniel Bourha. - “Myslím, že církev dnes nemůže dělat všechno sama. Je zřejmé, že v této oblasti dělá hodně. A záleží jí na zlepšení situace ve všech zemích světa. Křesťané do toho vkládají všechny své síly, zkušenosti a především srdce. Církev však nerozhoduje o všem. Bylo by skvělé, kdyby to jednou dokázali i politici, kdyby se v tomto s církví spojili."
Zdroj: Vatican News-Radio Vaticana, francouzská sekce