Mezi oběťmi etnického a náboženského násilí v Nigérii bylo neúměrně mnoho křesťanů

Nová zpráva ukázala, že etnické a náboženské násilí v Nigérii si za čtyři roky vyžádalo životy téměř 56 000 lidí, mezi oběťmi bylo nepoměrně více křesťanů.

Zpráva, kterou zveřejnila Organizace pro náboženskou svobodu v Africe, ukazuje, že od října 2019 do září 2023 zde došlo k více než 11 000 případům extrémního násilí, které si vyžádalo 55 910 obětí z 9 970 útoků a 21 621 unesených při 2 705 útocích. Z celkového počtu mrtvých bylo 30 880 civilistů, z nich bylo zabito nejméně 16 769 křesťanů, 6 235 muslimů a 154 vyznavačů tradičních afrických náboženství. Náboženské vyznání 7 722 obětí není známo.

Z hlediska počtu obyvatel jednotlivých států zpráva uvádí, že křesťané byli při násilnostech zabiti 6,5krát častěji. Podobně při zohlednění počtu obyvatel jednotlivých států byla u křesťanů 5,1krát vyšší pravděpodobnost, že se stanou obětí únosu.

"Miliony lidí zůstávají bez ochrany," uvedl Frans Vierhout, analytik Observatoře pro náboženskou svobodu v Africe. "Již léta slýcháme, že volání o pomoc je ignorováno, protože teroristé útočí na zranitelné komunity," dodal.

Podle zprávy bylo 81 % vražd civilistů způsobeno útoky na místní komunity. Přibližně 42 % těchto vražd provedli ozbrojení fulanští pastevci, kteří podle analytiků napadali malé křesťanské zemědělské osady, kde zabíjeli, znásilňovali, unášeli a vypalovali domy. Fulanští pastevci, kteří patří k sunnitským muslimům, při útocích na komunity zabili cca 9 153 křesťanských civilistů a cca 1 473 muslimských civilistů. Náboženské vyznání více než 1 267 obětí útoků ze strany fulanských pastevců není známo.

Přibližně 41 % útoků na místní komunity se dopouští skupiny, které zpráva řadí do kategorie "jiných teroristických organizací". Zpráva však uvádí, že do kategorie "ostatní" pravděpodobně patří různé skupiny fulanských banditů, kteří jsou stejně tak součástí fulanských etnických milicí jako ozbrojení fulanští pastevci.

"Fulanské etnické milice se sice zaměřují na křesťanské obyvatelstvo, ale mnoho jejich obětí je i mezi muslimy," uvedl další analytik Organizace pro náboženskou svobodu v Africe Gideon Para-Mallam. Dodal, že únosci pracují pro islamistické cíle. "Kde jsou unášeny, mučeny a sexuálně zneužívány mladé ženy, může zmizet naděje na normální manželský život a rodinu," dodává.

Islamistické skupiny Boko Haram a Západoafrická provincie Islámského státu se dopustily přibližně 11 % útoků na místní komunity. Boko Haram při těchto útocích zabila nejméně 851 křesťanských civilistů a 491 muslimů, přičemž náboženské vyznání 609 obětí není známo. Islámský stát zavraždil nejméně 265 křesťanů a 127 muslimů, přičemž vyznání 296 obětí také není známo.

Nina Shea, ředitelka Centra pro náboženskou svobodu Hudson Institutes, sdělila agentuře CNA, že počty zabitých a unesených jsou zdrcující a dokumentace je zcela nezpochybnitelná.

"Fulanští bojovníci podle ní vedou náboženskou válku proti nechráněným křesťanským zemědělským komunitám v rozsáhlých oblastech Nigérie. Stejně nepopiratelná a šokující je skutečnost, že nigerijská vláda těmto útokům po mnoho let nečinně přihlížela a tolerovala je. Zdá se, že cíl militantů vymýtit přítomnost křesťanů prostřednictvím vražd, násilné konverze k islámu a jejich vyhnání z vlasti sdílí i vláda v Abuji, hlavním městě Nigérie, jinak by začala jednat."

Nina Shea kritizovala rovněž Ministerstvo zahraničních věcí Spojených států za to, že opakovaně odmítlo označit Nigérii za zemi zvláštního zájmu, a přidat ji tak na seznam zemí, kde je závažně porušována náboženská svoboda. Nigérie byla na tento seznam poprvé zařazena v roce 2020, tedy v posledním roce vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ze seznamu však byla vyškrtnuta v roce 2021, během prvního roku vlády prezidenta Bidena. 

Zdroj: CNA