Management a teologie? Jde to

Na pražské Katolické teologické fakultě UK loni otevřeli vůbec poprvé kurz managementu církevních organizací. A ukázalo se, že to jde dohromady. Garantem a hlavním přednášejícím byl ROMAN ČEŠKA, někdejší šéf Fondu národního majetku, majitel poradenské firmy a nějaký čas také ekonom pražského arcibiskupství.

Proč management v církvi?

Když se může vyučovat management na ekonomických, stavebních, zemědělských nebo uměleckých školách, proč ne na teologické fakultě, která vychovává budoucí manažery církve a laiky, kteří se pro církev chtějí angažovat? Přece i v církvi je nutné řídit lidskou činnost a práci – a to i v oblasti zcela neziskových aktivit. Manažerem je přitom každý kněz, který musí koordinovat život společenství farnosti a správy majetku. A pak také jeho pomocníci. Když jsem studoval na katolické teologické fakultě, všiml jsem si, že lidé jsou tu připravováni na práci v církvi zejména v oblasti náboženského vzdělání. Jenže většina kněží i laiků, kteří pak pro církev pracují, se v praxi setkává i s úplně jinou agendou, o níž se ale nedozvěděli zhola nic. Ten nedostatek znalosti, jak řídit lidi, je v církvi velký. Nevyužíváme pak správně jejich potenciálu a plýtváme lidmi i zdroji, protože scházejí manažerské kompetence. Jde nám tedy o to doplnit do vzdělanosti kněží i laiků řídicí schopnosti, ekonomické myšlení a podnikatelský pohled.

Jasně, podnikatelský pohled – jenže často se slovo „manažer“ považuje za označení lidí, kteří řídí investiční fondy a velké firmy.

A to je předsudečné uvažování. V církvi musí lidé na vedoucích místech – stejně jako jinde – řídit lidi a zdroje. Sám Ježíš byl jedním z největších manažerů všech dob. Životopisy svatých, zakladatelů hospiců, řádů a nemocnic – to jsou příběhy manažerů par excellence. Management nestudovali, ale měli základní předpoklady: talent motivovat lidi, schopnost poznat, kdo má jaké dispozice, měli odhodlání a odvahu spolehnout se na to, že v pravou chvíli seženou peníze. Často jsem kupříkladu ve farnostech slýchal: „Máme jen pár lidí, co něco dělají – kostelnice, varhaník a dva další.“ A pojí se to s povzdechem, že „nikdo jiný tady nic nedělá“. K tomu, aby to mohlo být obráceně, je ale zapotřebí vytvářet příležitosti. Když jsme v naší farnosti začali dělat aktivity, které lidi považovali za smysluplné, najednou se zapojila spousta dalších a byli rádi za to, že jsou potřební. Poptávka uklidit kostel a udělat brigádu na zahradě přiláká jen ty, kdo právě tohle umí. Ale jsou tu další, kteří mají povolání provázet lidi, udělat brožuru, organizovat kurzy Alfa a podobně. Dokud hledáte uklízečky a brigádníky, nebudete mít v týmu jiné „profese“.

Jaké jsou zkušenosti z prvního roku výuky managementu na teologické fakultě?

Povzbudivé. Jádro studentů chodilo pravidelně, a když nemohli přijít, tak si lekce poctivě přehrávali ze záznamu a říkali, že jim studium pomohlo i v jejich situaci. Díky pozitivním ohlasům budou mít kurzy pokračování a jejich obsah se rozšíří. Celý cyklus výuky se rozdělil do čtyř samostatných kurzů. První byla série přednášek, jak být dobrým manažerem nejen organizací, ale i v rovině osobního rozvoje. Druhý se věnoval ekonomice a podnikání. Cílem bylo dát nahlédnout do podstaty ekonomického a podnikatelského myšlení. Třetí kurz byl zaměřený na řízení organizací a institucí. Na každý blok přednášek pak navazoval seminář, na který jsem zval hosty s bohatou životní zkušeností. Semináře pak tvořily čtvrtý samostatný kurz. Vystřídalo se tam celkem 29 hostů, každý s originálním a zajímavým osobním příběhem: majitel Kofoly, generální ředitel Komerční banky, biskup, šéfka sítě hotelů, správce rodového majetku, ředitelka úřadu magistrátu a podobně.

V čem vidíte přínos svého kurzu pro studenty?

Cílem výuky bylo dodat lidem odvahu, ať hledají své místo, naučit se rozlišovat talenty, učit se komunikovat a rozpoznat, co jsme schopni měnit a co naopak musíme přijmout jako danost, anebo jak směrovat lidi tam, kde budou nejužitečnější. Přestože je v obecném povědomí finanční motivace vnímána jako velmi důležitá, ukázali jsme si, že ještě významnější motivace je srozumitelná a sdílená vize, což je poklad, který přece v církvi máme. Dále pak pocit uznání a možnost pracovat na něčem smysluplném. Důležité poučení se týkalo odvahy delegovat kompetence, ale přitom nastavovat procesy tak, aby se na rozhodování podílel co největší okruh motivovaných a kompetentních lidí. V církevním prostředí se to týká hlavně odvahy zapojovat laiky do činnosti církve a svěřovat jim větší zodpovědnost.

V čem se bude lišit letošní kurz od loňského?

Zůstane otevřený pro studenty jako volitelný předmět a pro veřejnost v rámci celoživotního vzdělávání a univerzity třetího věku ( více nawww.czv.ktf.cuni.cz). Věřím, že obsah kurzů bude ještě výživnější. Management je živá materie a nezáleží jen na přednášejícím, ale i na studentech.