Litomyšlské dny barokní tradice

Ve dnech 13.–17. srpna se koná 8. ročník duchovně-kulturního festivalu v Litomyšli.

Litomyšlské dny barokní tradice se snaží zprostředkovat bohaté dědictví barokní doby dnešnímu člověku. Kromě přednášek a květinového workshopu je klíčovou součástí programu historicky poučená interpretace barokní hudby, která na festivalu zaznívá v kontextech a situacích, pro které byla komponována.

Program festivalu zahájí 13. srpna v 10. 30 hod. v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže mše svatá v tradičním římském obřadu. Tato forma bohoslužby je velmi důležitou součástí festivalu, protože přibližně tuto podobu měla mše svatá v barokní době. Při bohoslužbě zazní Missa VII od dnes již málo známého skladatele Johanna Melchiora Caesara (1648–1692), jehož chrámové skladby se však v hudebním nakladatelství Lotter v bavorském Augsburgu tiskly ještě hluboko v 18. století. Jeho Missu VII pro sbor, dvoje housle, dvě violy a basso continuo provede "dvorní" festivalový soubor La Bilancetta a smíšený komorní sbor Krkonošské Collegium Musicum pod vedením Víta Mišoně. Missa in G Františka Ignáce Antonína Tůmy (1704–1774), rodáka z Kostelce nad Orlicí, bude znít proboštským chrámem Povýšení svatého Kříže v úterý 15. srpna, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, kdy se v 17.45 hod. uskuteční slavnostní mše svatá následovaná procesím a pobožností u mariánského sloupu na náměstí. Pozvání na tuto akci přijal kardinál Dominik Duka a hudební doprovod liturgie zajistí pražský soubor staré hudby Hora Fugit pod vedením Beaty Altior. Stejně jako stylové rozpětí Tůmovy tvorby (příbuznost s konzervativním palestrinovským kontrapunktem, přes složité barokní vedení hlasů až po prvky galantního slohu) je vedeno i slohové rozpětí skladeb mešního propria, které prokládají písně A. V. Michny z Otradovic (1600–1676), V. K. Holana Rovenského (1644–1718) a tvorba W. A. Mozarta (1756–1791).

Zlatým hřebem osmého ročníku bude ve čtvrtek 17. srpna v 19. 00 hod. provedení oratoria Santa Cecilia souborem Hof-Musici pod taktovkou Ondřeje Macka. Toto sakrální dílo Antonia Draghiho (1634/35–1700), rodáka z Rimini, představuje legendu o sv. Cecílii, která je tradičně uctívána jako patronka hudebníků. Antonio Draghi, který působil zpočátku jako zpěvák a také libretista, byl výjimečný skladatel a kapelník ve službách císařovny vdovy Eleonory Mantovské, později pak získal prestižní post kapelníka v císařské kapele uměnímilovného císaře Leopolda I. Oratorium Santa Cecilia bylo provedeno v postní době v roce 1680 v kapli císařovny vdovy (kostel Všech Svatých) na Pražském hradě, kam se císařský dvůr z důvodu šířící se morové nákazy uchýlil během srpna a září roku 1679. Praxe provádění oratorií bývala spojena s kázáním, rozvíjejícím témata obsažená v textu oratoria. I když se oratoria vracejí na koncertní pódia, postrádají zpravidla svůj původní duchovní rozměr. V rámci festivalu Litomyšlské dny barokní tradice však budou posluchači svědky provedení oratoria o svaté Cecílii právě v té podobě, jakou mělo v postní době roku 1680 v kapli císařovny vdovy, tedy s tematickým kázáním orlickoústeckého děkana Jana Pitřince mezi první a druhou částí oratoria. Podle dostupných informací to bude vůbec poprvé v moderní době. 

Více o celém programu na www.baroknilitomysl.cz.

Zdroj: časopis Harmonie