Lékaři a právníci z pětasedmdesáti zemí odmítají náhradní mateřství

Prohlášení z Casablancy, podepsané stovkou osobností z pětasedmdesáti zemí, vyzývá k přijetí mezinárodní úmluvy zakazující praxi tzv. náhradního mateřství.

Celosvětový zákaz náhradního mateřství a zahájení procesu vedoucího k přijetí mezinárodní úmluvy závazné pro státy, které ji ratifikují: to je jádro „Casablanské deklarace“, kterou před několika dny podepsala stovka právníků, lékařů, psychologů a sociologů 75 národností, kteří se sešli v Maroku. Tato země nebyla vybrána náhodou, neboť zakazuje praxi tzv. náhradního mateřství, což je fenomén, který se stal legálním ve 20 z 212 zemí světa –⁠ v Austrálii, čtyřech státech USA, Velké Británii, Kanadě, Bělorusku, Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, Gruzii, Indii, Izraeli, Mexiku, Nepálu, Thajsku, Guatemale, na Kypru, v Řecku, Belgii a na Islandu.

Signatáři deklarace uvádějí, že jsou si vědomi „utrpení lidí, kteří nemohou zplodit potomka“, nicméně jsou přesvědčeni, že náhradní mateřství „podkopává lidskou důstojnost a přispívá k tomu, že se z žen a dětí stávají komodity“, a proto žádají všechny státy, aby ho „odsoudily ve všech jeho způsobech a formách, ať už je placené či nikoli, a aby přijaly opatření k jeho potírání“.  V tomto ohledu je pro státy formulováno šest doporučení: zakázat náhradní mateřství na jejich území, odmítnout jakoukoli právní hodnotu smluv v této oblasti, stanovit sankce jak pro zprostředkovatele mezi náhradními matkami a budoucími rodiči, tak pro ty, kteří se k této praxi uchylují ve své zemi nebo v zahraničí a jednat o „přijetí mezinárodního právního nástroje vedoucího k všeobecnému zrušení náhradního mateřství“.