Lékaři a ošetřovatelé za covidu: „andělé“ po boku bezejmenných

Pandemie a Františkovo magisterium: řada videí ve spolupráci s Dikasteriem pro službu integrálnímu lidský rozvoj a vatikánskou komisí Covid-19 znovu předkládá papežovo učení o globální zdravotní krizi. „Z krize nikdy nevyjdeme stejní, ale horší nebo lepší, než jsme byli na počátku. Člověk z ní nikdy nevyjde sám, avšak pouze tehdy, když vezme druhého za ruku,“ vyzdvihuje papež.

„Během lockdownu bylo spontánním gestem aplaudovat lékařům, ošetřovatelům a ošetřovatelkám na znamení povzbuzení a naděje. Mnozí riskovali život a mnozí jej vydali.“ (Generální audience, 23.9.2020)

„Ve víru epidemie s šokujícími a nečekanými následky byla spolehlivá a velkorysá přítomnost lékařského a zdravotnického personálu bezpečným záchytným bodem především pro nemocné, ale zcela mimořádným způsobem i pro jejich příbuzné, kteří v tomto případě nemohli navštívit své blízké. A tak ve vás, zdravotnických pracovnících, našli téměř členy rodiny, kteří jsou schopni spojit odbornou způsobilost s pozorností, jež je konkrétním projevem lásky. Pacienti měli často pocit, že vedle sebe mají »anděly«, kteří jim pomáhají navrátit zdraví a zároveň je utěšují, podporují a někdy je doprovází až na práh jejich posledního setkání s Pánem." (Audience pro delegaci lékařů a ošetřovatelů z italského regionu Lombardie, 20.6.2020).

„Bude nám tedy k užitku, když si večer promítneme tváře, s kterými jsme se onoho dne setkali, úsměvy druhých lidí a jejich dobrá slova. Jsou to vzpomínky na přijatou lásku a pomáhají paměti, aby našla sama sebe, aby naše paměť našla sama sebe. Jak důležité jsou takové vzpomínky v nemocnici, kdy mohou propůjčit smysl dni nemocného člověka! Bratrské slovo, úsměv, pohlazení po tváři jsou památkou, která zevnitř uzdravuje a prospívá srdci.“ (Homilie papeže Františka při mši svaté v římské nemocnici Agostina Gemelliho a na lékařské fakultě Katolické univerzity, 5.11.2021)