Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Vatican News
8. 9. 2022, 12.32
Ochrana a péče o děti s Downovým syndromem je jádrem práce Caritas Kazachstán, vysvětluje P. Guido Trezzani v rozhovoru pro Vatican News před nadcházející apoštolskou cestou papeže Františka do této středoasijské země.
Fotogalerie
Deborah Castellano Lubov
Docenění, láska a úcta ke všem dětem, zejména k dětem s Downovým syndromem, jsou jádrem práce Caritas Kazachstán, která podporuje projekty zaměřené na konkrétní pomoc těmto dětem.
V rozhovoru pro Vatican News to před papežovou návštěvou, která se uskuteční příští týden, zdůraznil ředitel Caritas Kazachstán P. Guido Trezzani.
Svatý otec se do Kazachstánu chystá ve dnech 13.-15. září, aby se zúčastnil 7. kongresu představitelů světových a tradičních náboženství a povzbudil malé katolické stádce v zemi.
Katolíci tvoří 1 procento ze zhruba 19 milionů obyvatel, 70 procent tvoří muslimové a dalších 25 procent křesťané, zejména ruští pravoslavní.
"[Náboženství] není kritériem, podle kterého si vybíráme lidi, kteří u nás pracují, ani ty, kterým sloužíme. Nejdůležitější jsou jejich kompetence, nikoli to, k jakému náboženství kdo patří."
Otec Trezzani v rozhovoru hovořil o práci Caritas Kazachstán a o tom, jak se jí podařilo překonat minulost, během níž byla dušena komunismem, ale nyní se těší svobodě.
Kazachstán, který sousedí s Ruskem, byl až do rozpadu SSSR v roce 1991 jednou z 15 sovětských republik pod komunistickým režimem.
Navzdory poloze země jižně od ruských hranic a velmi početným ruským a ukrajinským komunitám, které zde žijí, otec Trezzani zdůrazňuje: "Válka [na Ukrajině] naštěstí prozatím v Kazachstánu nevytvořila žádné napětí ani konflikty."
Přestože je Caritas Kazachstán malou organizací, snaží se podle otce Trezzaniho řešit potřeby, kterým lidé denně čelí.
"Je to obrovské dílo," řekl a připomněl jejich práci v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a péče o zvláštní kategorie lidí, jako jsou zdravotně postižení a starší lidé.
"Nyní je [naše situace] o něco lepší, ale na začátku se vše muselo žádat od vlády."
Vzhledem k tomu, že v době, kdy byl Kazachstán ještě součástí SSSR, patřila veškerá organizace a sociální projekty vládě, vyslovil domněnku, že nikdy neexistovala "mentalita" ani "tradice zapojení lidí do společné činnosti na pomoc druhým".
Vytvoření této "mentality" nebo "kultury" je podle něj největší výzvou pro tuto organizaci.
Během komunismu historie dokládá traumatizující pronásledování křesťanů a mnoho vlád, které byly netolerantní a nemilosrdné vůči postiženým.
Nyní však může národní humanitární tým církve v Kazachstánu svobodně působit, zejména v rámci svého speciálního projektu na pomoc lidem s Downovým syndromem, i když - jak poznamenal ředitel - začínali "v poušti".
Hovořil o tom, jak Caritas Kazachstán podporuje rodiny, které mají členy s Downovým syndromem.
"Je to projekt, který je z našeho pohledu velmi, velmi krásný, velmi podnětný. Proč? Protože prakticky dříve nic podobného neexistovalo."
Jak poznamenal, existuje situace "absolutní neznalosti potenciálu, který existuje pro lidi s Downovým syndromem".
Podpora rodin, jejichž členové a děti mají Downův syndrom, je - jak řekl - "projekt, který se snažíme rozvíjet na celém území země, s velkým důrazem na vzdělávání a inkluzi".
Caritas vyzývá a snaží se vysvětlovat situaci a všechny možnosti, které děti s Downovým syndromem mají. "Velkou otázkou zde je, že od samého počátku, od doby, kdy je matka ještě těhotná, se ji lékaři a sociální pracovníci snaží přesvědčit, aby šla na potrat nebo aby dítě odložila do dětského domova."
Projekt, řekl otec Trezzani, začal s podporou skupiny jeho italských přátel s cílem dát naději a nabídnout vhodné nástroje pro rozvoj dětí.
"Nyní máme projekt na starosti a v různých městech sloužíme více než tisícovce dětí."
Muslimové podobně vyjádřili vděčnost za ochranu svých dětí se syndromem, říká otec Trezzani.
"Co je pro nás vždy udivující, zvláště od té doby, co máme tento projekt pro Downův syndrom," vypráví, "je vidět, že někdy musíme čelit ne problémům, ale odporu ze strany příbuzných. Chci říct, že se stává, že přijde matka a říká nám, že její příbuzní, bratři, sestry, jí říkají, aby k nám nechodila, protože nejsme muslimové, ale křesťané. Takže by k nám neměli chodit."
"Obvykle nám matky říkají: 'Vysvětlila jsem jim, že toto jsou jediní lidé, kteří se starají o mé dítě jako o člověka. Takže bez ohledu na to, jestli jsou to křesťané nebo kdokoli jiný, říkám, že mají mé dítě rádi, a dělám to i nadále."
Kromě tohoto projektu je ředitel Caritas nadšený z příjezdu papeže a vzpomíná, když Astana v roce 2017 pořádala EXPO s pavilonem Svatého stolce, který připomínal návštěvu papeže svatého Jana Pavla II. v Kazachstánu v roce 2001 a byl zaměřen i na papeže Františka. Osobně pracoval jako zástupce komisaře pro pavilon na Expo 2017 v Astaně.
"Jan Pavel II. i papež František hráli ve vatikánském pavilonu na Expo 2017 v Astaně velmi ústřední roli a jejich poselství se týkala nejen obecného tématu energie, ale také péče o stvoření a péče o společný domov jako postoje úcty a lásky nejen k přírodě, ale zejména k lidem žijícím v nouzi, v chudobě."
Poznamenal, že se tam setkal s mnoha lidmi, kteří si pamatují návštěvu papeže svatého Jana Pavla II. v roce 2001 a nyní vzhlížejí k papeži Františkovi.
"Mnozí z nich," přiznal, "nemají skutečné povědomí o roli papeže. Ale pro ně to bylo opravdu něco, zejména když slyšeli, jak mluví o Kazachstánu, o kultuře, o úloze této země, o lidech, o lásce. Jsou tu také lidé, hlavně mimo církev, kteří vzhlížejí k papeži Františkovi, aby pokračoval v této historii."
"Lidé čekají. Opravdu čekají na tuto událost, na tento okamžik a pravděpodobně i na to, co papež řekne Kazachstánu a kazašskému lidu."
Když hovořil o těch, kteří se zapojují do činnosti Caritas, otec Trezzani poukázal na to, jak práce Caritas a papeže zasáhla i tam, kde by to většina lidí nejméně čekala.
"Je zajímavé a poutavé sledovat, jak poté, co jsou tak či onak zasazeni do pracovního prostředí Caritas, že pak postupně začínají číst papežovy dokumenty nebo některé úryvky z Bible, aby pochopili, co se za tím skrývá."
Tisk
