Křižácký poklad odhalen: Středověký oltář nalezený v jeruzalémském Božím hrobě

Historici objevili v jeruzalémském Chrámu Božího hrobu oltář z doby křižáckých válek. O nálezu informovala Rakouská akademie věd.

Oltář, vysvěcený v roce 1149, je široký úctyhodných 3,5 metru, což z něj činí dosud největší známý středověký oltář. Po staletí stál jako tichý strážce nesčetných poutníků, než v roce 1808 zmizel z kolektivní paměti po požáru, který zachvátil románskou část kostela.

Ilya Berkovich, historik z Institutu pro habsburská a balkánská studia Rakouské akademie věd, a Amit Re'em z Izraelského úřadu pro starožitnosti narazili na jeho pozůstatky během renovačních prací."To, že něco tak významného mohlo na takovém místě ležet bez povšimnutí tak dlouho, bylo pro všechny zúčastněné naprostým překvapením," uvedl Berkovich.

Oltář je vyzdoben technikou zvanou cosmatesco, podle římské rodiny Cosmatů, kteří se s ní proslavili ve Věčném městě, naznačuje dosud neznámé spojení mezi Římem a křesťanským Jeruzalémským královstvím. Za použití mramorových úlomků, často vylovených ze starověkých římských staveb, tito řemeslníci vytvořili oslnivé geometrické vzory a ornamenty. "Papež uctil nejsvětější chrám křesťanství," poznamenal Berkovich a naznačil, že papežovo vyslání mistra z dílny Cosmatů do Jeruzaléma bylo promyšleným krokem, který měl zdůraznit křesťanské nároky na Svaté město.

Chrám Božího hrobu má pro katolíky mimořádný význam jako místo Kristova ukřižování, pohřbu a vzkříšení. Jeho význam jako poutního místa přetrvává již téměř dvě tisíciletí a přitahuje věřící z celého světa.

Podle badatelů se instalace oltáře v roce 1149 shodovala s obdobím relativní stability v Jeruzalémě ovládaném křižáky. Padesát let po dobytí města první křížovou výpravou se Jeruzalémské království snažilo upevnit svou přítomnost prostřednictvím velkolepých stavebních projektů a náboženských obřadů. Znovuvysvěcení chrámu Božího hrobu, jehož ústředním bodem byl tento nově objevený oltář, znamenalo vrchol křižáckého působení ve Svaté zemi.

Tento historický poklad tak rozšiřuje naše poznání středověkého křesťanského umění a osvětluje složitou tapisérii vztahů mezi Římem a Jeruzalémem v křižácké éře. Badatelé doufají, že další pátrání v papežských archivech by mohlo odhalit další podrobnosti o vzniku oltáře a možná i identifikovat zručné řemeslníky, kteří za tímto monumentálním dílem stojí.

Zdroj: Catholic News Agency