„Kristovy roky Sametové revoluce“ s biskupem Martinem Davidem v kostele sv. Janů

Spolek Kostel sv. Janů, který má již rok ve své správě stejnojmenný chrám v Opavě, zve ve čtvrtek 17. listopadu na besedu s ostravsko-opavským biskupem Martinem Davidem. Setkání bude současně připomínkou 1. výročí, kdy kostel přešel do majetku spolku, který jej opravuje a užívá k různým kulturním setkáním i bohoslužbám. Akci s názvem „Kristovy roky Sametové revoluce“ pořádá festival Slunovrat.

"Beseda bude oslavou hned dvou výročí. Tím prvním bude třiatřicet let od listopadové revoluce z roku 1989, kromě toho si ale organizátoři připomenout také rok od chvíle, kdy do své správy převzal spolek kostela sv. Janů od biskupství ostravsko-opavského chátrající kostel sv. Janů. Stalo se tak po mši svaté, celebrované biskupem Martinem Davidem 17. listopadu 2021,“ uvedl Ivo Mludek ze spolku Kostel sv. Janů.

Na besedu jsou zájemci zváni právě do kostela, který stojí nedaleko železničního nádraží Opava-Východ. Spolek v bývalém špitálním kostele z časů opavských Přemyslovců organizuje besedy, výstavy, koncerty a jsou v něm také pravidelně slouženy bohoslužby. Setkání s biskupem Martinem Davidem, který zhodnotí třiatřicet let dospělého života ve svobodné společnosti, začíná v 15.30 hodin Vstupné je dobrovolné a výtěžek bude použit na opravy kostela.

Historie kostela sv. Janů v Opavě je pevně spjata s řádem johanitů neboli Maltézským řádem. Do českých zemí přišel po polovině 12. století, o půl století později byl výskyt „rytířů s bílým křížem“ doložen i v dnešních polské obci jménem Hrobníky, odtud pak na začátku 13. století přenesli své sídlo do nedalekých Hlubčic. Ve třicátých letech 14. století nechal opavský vévoda Mikuláš II. Opavský postavit na Ratibořském předměstí v Opavě při mlýnském náhonu špitál a kapli sv. Mikuláše.

O dvě desetiletí později je pak svěřil do péče právě hlubočicko-hrobnickým johanitům. Tři roky na to do jejich správy připadl také nově vystavený kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli a sv. Janu Evangelistovi při jihovýchodní části městského opevnění. Přízeň nového zeměpána, Mikulášova syna Jana I., sice řád na čas ztratil, nejpozději roku 1377 však došlo ke zrození samotné komendy v Opavě v podobě soukromé fundace přímo z iniciativy přemyslovského rodu. Řádová budova byla původně umístěna nejspíše jižně či jihovýchodně od kostela.