Konzistoř na sklonku léta hledí směrem do světa

Ediční ředitel Vatican News přibližuje ve svém komentáři papežova rozhodnutí, vedoucí k novým kardinálským jmenováním. A nakonec připojuje několik čísel o kardinálském sboru.

Papež František opět překvapil a s tříměsíčním předstihem svolal na 27. srpen konzistoř spojenou s kreací jedenadvaceti nových kardinálů, ze kterých šestnácti je méně než osmdesát let, a tudíž mohou volit v případném konkláve. Dalších pět již dosáhlo této věkové hranice, anebo k ní dospějí předtím, než obdrží červený biret.

Závěr srpna není tradičním termínem konzistoří, které se běžně konaly v únoru, červnu, anebo listopadu. Seznamu nových nositelů purpuru nicméně předcházelo oznámení o setkání, na které papež svolává kardinály z celého světa. Bude věnováno apoštolské konstituci o římské kurii Praedicate Evangelium, která byla zveřejněna 19. března a vstupuje v platnost o slavnosti Seslání Ducha svatého, 5. června. Konzistoř, která se bude konat v sobotu 27. srpna, tak bude předcházet dvoudennímu setkání kardinálského sboru s papežem, plánovanému na pondělí 29. a úterý 30. srpna.

Letmý pohled na výčet nově jmenovaných kardinálů potvrzuje směřování celého Františkova pontifikátu. Kromě prvních třech jmen budoucích kuriálních kardinálů, která se dala poměrně snadno předpokládat, a sice prefektů dikasterií pro bohoslužbu a svátosti a pro klérus spolu s předsedou Governatorátu městského státu Vatikán, jsou nové nominace kardinálů volitelů velkým překvapením. František se znovu rozhodl, že do kardinálského sboru začlení biskupy ze všech částí světa, za upřednostnění periferií a bez ohledu na biskupské stolce, tradičně považované za „kardinálské“.

Tři noví nositelé purpuru z římské kurie pocházejí z Evropy (Angličan Arthur Roche a Španěl Fernando Vergez) a z Asie (Korejec Lazar Ju Hungsik). Dva noví kardinálové volitelé vedou evropské diecéze (marseilleský arcibiskup a biskup italského Coma), pět dalších působí v Asii (přičemž apoštolský prefekt v Mongolsku, Ital Giorgio Marengo, se ve svých osmačtyřiceti letech stane nejmladším členem kardinálského sboru). Dva slouží jako biskupové v Africe a čtyři v Americe (jeden ve Spojených státech amerických a tři v Latinské Americe – z toho biret obdrží dvě brazilské diecéze). Význačné je udělení purpuru marseilleskému arcibiskupovi, který se narodil v Alžíru, a biskupovi severoitalského Coma, který tak bude jediným kardinálem, stojícím v čele diecéze mezi italským severozápadem a severovýchodem.

Rovněž tentokrát František ke kardinálskému sboru připojil pět duchovních, z toho dva bez biskupského svěcení, starších osmdesáti let, což je vyřazuje z aktivního volebního práva v případě konkláve. Na tomto krátkém seznamu převažují Italové (tři z pěti). Papež tak mimo jiné vyslovuje uznání jezuitskému otci Gianfrancovi Ghirlandovi, bývalému rektoru Gregoriánské univerzity, ceněnému znalci kanonického práva a spolupracovníkovi Svatého stolce.

Sbor kardinálů volitelů se tak poněkud rozšířil oproti stodvacetičlenné hranici, stanovené papežem Pavlem VI., jak se to však již vícekrát stalo v minulosti. V současné době tvoří kardinálský sbor 208 členů, z toho 117 volitelů a 91 bez práva volit papeže. Po 27. srpnu počet stoupne na 229 kardinálů, z toho 132 volitelů. Při pohledu na poslední tři pontifikáty bude skladba kardinálského kolegia vypadat následovně: 52 kardinálů kreovaných Janem Pavlem II. (z toho 11 volitelů), 64 kreovaných Benediktem XVI. (38 volitelů) a 113 kreovaných Františkem (83 volitelů). Z geografického hlediska pochází 107 kardinálů z Evropy (54 volitelů), 60 z Ameriky (38 volitelů), 30 z Asie (20 volitelů), 27 z Afriky (17 volitelů) a 5 z Oceánie (3 volitelé).

Přeložila Jana Gruberová