Konzistoř: 20 nových kardinálů a 2 svatí

V sobotu 27. srpna odpoledne obdrží kardinálové-nominanti z pěti kontinentů od papeže Františka červený biret. Do kardinálského kolegia vstoupí členové tří dalších řeholních řádů a zastoupeny budou čtyři nové země: Mongolsko, Paraguay, Singapur a Východní Timor. Na závěr bude schválena kanonizace zakladatele skalabriniánů Giovanniho Battisty Scalabriniho a salesiánského laika Artemida Zattiho. Ve dnech 29. a 30. srpna se kardinálové znovu sejdou, aby diskutovali o Praedicate Evangelium.

Stávající i noví členové kardinálského kolegia ze všech koutů světa se dnes, v sobotu 27. srpna, scházejí v Římě na osmé konzistoři papeže Františka, při níž bude ustanoveno 20 nových kardinálů, z nichž 16 je mladších 80 let, tedy volitelů v budoucím konkláve, a čtyři nevolitelé starší 80 let.

Slavnost představuje všeobecnou konzistoř, které se zúčastní církevní představitelé z pěti kontinentů. Půjde také o "smíšenou" konzistoř s vytvořením 20 nových kardinálů a krátce poté se bude hlasovat o případech kanonizace dvou blahoslavených. Konzistoř se koná na konci srpna, tedy v období, které je obvykle klidné, a v následujících dvou dnech a příštím týdnu budou probíhat další akce spojené se setkáním k reflexi a hlubokému studiu Praedicate Evangelium, apoštolské konstituce reformující Římskou kurii.

Obřad ustanovení nových kardinálů

Obřad, při kterém papež František nasadí novým kardinálům červený biret, předá jim prsten a přidělí jim titul a hodnost, se uskuteční v 16.00 ve svatopetrské bazilice. Začne zpěvem písně "Tu es Petrus" a slovy díků Svatému otci v podání kardinála, který bude na seznamu uveden jako první. Papež pronese formuli ustanovení nových kardinálů, kteří slíbí věrnost a poslušnost papeži a jeho nástupcům "až do prolití krve". Jeden po druhém přistoupí k papežovu stolci, aby na kolenou přijali symboly kardinálského úřadu: červenou pokrývku hlavy, biret, prsten, bulu přidělující titul a hodnost. Každý z nich obdrží od papeže Františka objetí pokoje, přičemž toto gesto hned poté zopakují kardinál děkan, nejvyšší kardinál kněz a nejvyšší kardinál jáhen, zastupující celé kardinálské kolegium.

Hlasování o kanonizacích

Po dnešním obřadu kreace bude následovat řádná veřejná konzistoř pro hlasování o kanonizaci blahoslavených Giovanniho Battisty Scalabriniho, biskupa z Piacenzy, zakladatele Kongregace misionářů svatého Karla a Kongregace misionářských sester svatého Karla Boromejského, známých spíše jako skalabriniáni, a Artemida Zattiho, profesního salesiánského laika. Kardinál Marcello Semeraro, prefekt Dikasteria pro kauzy svatých, přečte Peroratio a krátce představí životopisy blahoslavených. Poté papež oznámí výsledek hlasování a určí den kanonizace. Na závěr opustí s novými kardinály baziliku přes Porta della Preghiera a pravděpodobně se vydá do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánských zahradách, kde navštíví a pozdraví emeritního papeže Benedikta XVI. Toto gesto dosud každoročně činí.

Gratulační návštěvy po konzistoři

Od 18 do 20 hodin pak noví kardinálové pozdraví věřící v Římě a návštěvníky ze svých domovských zemí na obvyklých postkonzistoriálních gratulačních návštěvách. Ty se uskuteční v Aule Pavla VI. a v Apoštolském paláci. Všichni společně se pak následující pondělí a úterý 29. a 30. srpna sejdou k dvoudennímu hloubkovému studiu Praedicate evangelium a nakonec v úterý v 17.30 hodin ke společné mši svaté s papežem Františkem ve svatopetrské bazilice.

Univerzalita a periferie

Jména nových kardinálů oznámil papež z okna Apoštolského paláce během modlitby Anděl Páně 29. května spolu s prosbou o modlitbu za ně, "aby mi potvrzením své věrnosti Kristu pomáhali v mé službě římského biskupa pro dobro všeho svatého věřícího Božího lidu". Seznam jmen potvrdil dvojí kritérium, které bylo patrné v předchozích sedmi konzistořích papeže Františka. Jsou jimi internacionalita se zvláštním zaměřením na globální jih a pozornost věnovaná periferiím, tj. pohraničním územím, která historicky nikdy neměla kardinála, spíše než místům tradičně považovaným za "kardinálská místa".

Ze všech koutů světa

Kromě prvních tří kuriálních jmen, zejména vzhledem k jejich dlouhému působení, tedy prefektů dikasterií pro bohoslužbu a klérus spolu s předsedou governatorátu, obsahuje seznam nových kardinálů jména z Evropy, šest nových kardinálů z Asie, dva z Afriky, jednoho ze Severní Ameriky a čtyři ze Střední a Latinské Ameriky. Nově budou zastoupeny čtyři země: Mongolsko, Paraguay, Singapur a Východní Timor. Kromě toho je mezi nimi sedm řeholníků, z toho pět volitelů a dva nevolitelé. Do kardinálského kolegia vstoupí tři noví řeholníci: Kongregace Ježíše a Marie (eudisté), Misijní institut Consolata a Legionáři Kristovi. Nejpočetnějším členem kardinálského kolegia jsou salesiáni, kterých je deset.

Případ emeritního biskupa Van Looye

Při vyhlášení během modlitby Anděl Páně v květnu loňského roku zaznělo z úst papeže 21 jmen. Byli mezi nimi i někteří starší 80 let, tedy ti, kteří nebudou moci v budoucím konkláve hlasovat, ale na znamení vděčnosti za svou službu církvi dostanou červený biret. Byl mezi nimi i emeritní biskup z belgického Gentu Luc Van Looy. Necelých 20 dní po papežově oznámení požádal emeritní biskup o uvolnění z kardinálského úřadu kvůli kontroverzi, kterou jeho jmenování vyvolalo. Sdružení obětí sexuálního zneužívání ze strany duchovních obvinila Van Looye, že v minulosti tváří v tvář těmto zločinům nezakročil dost rozhodně. Aby pozůstalí neutrpěli nová zranění, předložil emeritní biskup Van Looy tuto žádost sám papeži, který jí loni v červnu vyhověl.

Jména nových kardinálů

Arcibiskup Arthur Roche, prefekt Kongregace pro bohoslužbu; arcibiskup Lazarus You Heung-sik, prefekt Kongregace pro klérus; arcibiskup Fernando Vérgez Alzaga, předseda Papežské komise pro Vatikánský městský stát a Governatorátu pro Vatikánský městský stát. Dále:  Arcibiskup Jean-Marc Avelin z Marseille; biskup Peter Ebere Okpaleke z Ekwulobie v Nigérii; arcibiskup Leonardo Steiner z Manhausu v Brazílii; arcibiskup Filipe Neri António Sebastião do Rosário Ferrão z Goa a Damão v Indii; biskup Robert W. McElroy ze San Diega, USA; arcibiskup Virgílio do Carmo da Silva z Východního Timoru; biskup Oscar Cantoni z Como, Itálie; arcibiskup Anthony Poola z Hyderabadu, Indie; arcibiskup Paulo César Costa z Brasilie; arcibiskup Richard Kuuia Baawobr z Wa, Ghana; arcibiskup William Seng Chye Goh ze Singapuru; arcibiskup Adalberto Martínez Flores z Asunciónu v Paraguayi; a arcibiskup Giorgio Marengo, misionář Consolata a apoštolský prefekt Ulánbátaru v Mongolsku. Ten je ve svých 48 letech nejmladším členem kardinálského kolegia.

Osoby starší 80 let, které papež František povyšuje na kardinály, jsou: Arcibiskup Jorge Enrique Jiménez Carvajal z Cartageny (Kolumbie), emeritní arcibiskup Arrigo Miglio z italského Cagliari, P. Gianfranco Ghirlanda SJ, kanonista a bývalý rektor Papežské gregoriánské univerzity, a P. Fortunato Frezza, kanovník baziliky sv.

Kolegium kardinálů

Od 27. srpna pak bude kardinálské kolegium tvořit 226 kardinálů, z toho 132 volitelů a 94 nevolitelů. Jan Pavel II. vytvořil 52 kardinálů, z nichž 11 je volitelů, Benedikt XVI. 64, z nichž 38 je volitelů, a František 112, z nichž 83 je volitelů.

Geograficky budou rozděleni takto: V Evropě jich bude 106, z nichž 54 je volitelů, v Americe 60, z nichž 38 je volitelů, v Asii 30, z nichž 20 je volitelů, v Africe 27, z nichž 17 je volitelů, a v Oceánii 5 kardinálů, z nichž 3 jsou volitelé.