Statistický úřad zveřejnil výsledky loňského sčítání lidu, které se poprvé konalo elektronicky. Ke katolické církvi se v něm přihlásilo 741 tisíc lidí.
Odpověď na otázku ohledně víry byla stejně jako v roce 2011 dobrovolná, tentokrát ji vyplnilo 70 % lidí. V roce 2011 ji vyplnilo jen 55 %, početně o 1,5 milionu lidí méně. „Podle mě je to pozitivní zpráva, že náboženství přestává být lidem lhostejné,“ všímá si Michal Opatrný z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Pro církev je to výzva nejen k lepšímu hlásání evangelia, ale i k budování hlubších vztahů, které vytvářejí lidskou společnost i uschopňují k náboženské víře,“ komentuje výsledky předseda ČBK arcibiskup Jan Graubner (celou jeho reakci přinášíme na str. 2).
Při sčítání 13 % respondentů deklarovalo, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Jde zhruba o 1,37 milionu lidí, před deseti lety to bylo 1,46 milionu. Dalších 960 tisíc (9 %) lidí zaškrtlo, že jsou věřící, ale nehlásí se ke konkrétní církvi. V roce 2011 bylo takových respondentů jen 705 tisíc.
„S každým sčítáním lidu pokračuje prudký pokles počtu těch, kteří se hlásí k hlavním církvím. Hlavní příčinou je vymírání starších ročníků, pro které byla příslušnost k církvi ještě běžná věc, i když třeba sami moc do kostela nechodili. Vidíme tedy přicházet konec české ‚lidové církve‘ – potažmo i konec celé tradiční české kultury formované křesťanstvím,“ všímá si sociolog Jan Spousta. Není to ale podle něj nutně úpadek českého křesťanství jako takového, spíše pokles role „kostela jako symbolického středu obce, kde se obřadně vyznačuje začátek, vrchol i konec (skoro) každého lidského života“.
Podle geografa náboženství z Univerzity Karlovy Tomáše Havlíčka však výsledky ukazují, že obyvatelům Česka přestává být náboženská víra lhostejná a v mnohem větším počtu se vyhranili – a to buď směrem k víře, či naopak k nevíře. „Zastavil se také trend k narůstající sekularizaci české společnosti a poprvé po roce 1989 se mezi dekádami nesnížil počet věřících, ale naopak mírně vzrostl – a to z 2,16 milionu (přes 20 % v roce 2011) na 2,33 milionu (přes 22 % v roce 2021),“ analyzuje pro KT. Sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš, který reagoval na výsledky na svém Facebooku, v tom vidí šanci: „Je mi sympatická myšlenka církve jako organizace, která sahá za své vlastní hranice a rozdává z toho, co má a umí, těm, které nachází za kostelními vraty,“ napsal.