Kněžská pouť po čtyřiceti letech: věřící Česka i Slovenska společně děkovali za svobodu

Mši svaté předcházela odpolední adorace, kterou se účastníci připojili k celoevropské iniciativě Eucharistický řetězec. Samotná bohoslužba pak začala v 17.00 a v přímém přenosu ji přenášela televize Noe i radio Proglas. V liturgickém průvodu k ní šlo na padesát kněží z Česka i Slovenska a také devět biskupů: vedle hlavního celebranta, olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka, také kardinál Dominik Duka, ostravsko-opavský biskup Martin David a olomoucký pomocný biskup Antonín Basler, ze Slovenska pak biskup vojenského ordinariátu František Rábek, diecézní biskupové Viliam Judák z Nitry a Tomáš Galis z Žiliny a pomocní biskupové Peter Beňo z Nitry a Ján Kuboš ze Spiše.

Převahu zástupců ze Slovenska ocenil ve svém úvodním pozdravu také velehradský duchovní správce P. Josef Čunek, který připomněl, že značná část věřících při pouti roku 1985 zde byla právě ze Slovenska. Arcibiskup Nuzík pak upozornil, že i když se toto setkání nemůže co do počtu rovnat s rokem 1985, kdy se kněžské pouti zúčastnilo přes tisíc duchovních a několik tisíc věřících laiků, v jednom ohledu „vítězí“ právě letošní bohoslužba. „Rozhodně je zde dnes víc biskupů, jejichž působení tehdy komunisté bránili, a obsazení biskupských stolců byl také jeden z požadavků věřících při velehradské pouti,“ zdůraznil.

Žít v důvěře Bohu

„Je potřeba připomínat si taková malá výročí, která jsou známá už jen malému počtu kněží a věřících mnozí věřících?“ otevřel pak arcibiskup Nuzík své kázání řečnickou otázkou, na kterou si hned odpověděl: „Ano. I když jsme dnes o čtyřicet let dál, je třeba si připomínat, že touto poutí se v našem národě začalo cosi velikého.“ Situaci roku 1985 pak připodobnil situaci, o které vyprávělo první čtení z knihy Ester: situaci ohrožení židovského národa. „I dnešní církev si potřebuje uchovávat paměť na chvíle, kdy víra obstála ve zkoušce, a pamatovat na Boha, který ji zachránil a vyslyšel prosby věřících po čtyřicetiletém útlaku komunistického režimu.“

Arcibiskup také citoval z listu, který pro tehdejší slavnost zaslal papež Jan Pavel II.: „Máme radost z tohoto vašeho shromáždění, které má přispět růstu zbožnosti a vnitřnímu probuzení.“ Také současná generace podle něj může z víry a bohoslužby čerpat sílu pro své výzvy a problémy v době, která je také složitá, byť jinak než vnějším útlakem, a někdy jen proto, že si ji komplikujeme sami. „Zazněla nám slova evangelia, kterými Ježíš načrtává základní rysy svého učedníka: ten, kdo chce Krista následovat, je volán k životu, který nelze do detailu naplánovat. I svatý Metoděj byl zavalen prací a doléhala na něj tíha událostí, které nemohl předvídat. Žijme proto i my jako lidé, kteří jsou na odchodu a kteří nelpí na ničem, co nabízí tento svět – jako lidé, kteří nevědí, co je čeká, ale rozhodli se důvěřovat Bohu,“ vybídl olomoucký arcibiskup.

Dědictví otců pro budoucnost

V závěru bohoslužby pak účastníky pozdravil také kardinál Dominik Duka. „Jsme tu dnes po čtyřiceti letech jako kněžská generace, která dostala úkol předat zkušenost víry dál,“ zmínil a připomněl, v jakých troskách se tehdy nacházela naše země – a často šlo více o rozvrat morální než materiální. Bez dubnové kněžské pouti by podle něj nebylo ani červencového setkání se statisíci poutníky. „Komunistický režim se snažil rozdělit kněze od biskupů a kněze od věřících. Ale právě Velehrad 1985 nám jednotu vrátil,“ uvedl kardinál Duka a dodal, že oproti uváděnému množství 1200 jich na místě bylo ještě mnohem víc, protože mnozí – jako třeba současný pomocný biskup pražský Václav Malý – přišli v civilu, neboť komunisté jim duchovní činnost zakázali.

A na svou přítomnost na Velehradě před čtyřiceti lety zavzpomínal také nitranský biskup Viliam Judák, který zde tehdy byl společně s více než třiceti spolužáky bratislavského kněžského semináře. „Jsme vděční, že dnes můžeme společně děkovat za křesťanské hodnoty, které formují náš život a naši společnost,“ zdůraznil a připomněl, že i pro Slováky byl Velehrad vždy místem duchovní blízkosti. „Víme, že také naše kultura a víra odsud vycházejí. I z tohoto místa se psaly dějiny víry našeho národa,“ řekl a dodal: „Dnešní setkání je poděkování všem generacím, které v těžkých časech uchovaly víru, a zároveň prosbou, abychom neztratili křesťanské hodnoty a dokázali zachovat dědictví otců i pro příští pokolení.“

Kněžská pouť, která se na Velehradě uskutečnila 10. dubna 1985, měla být připomínkou 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje. Sešlo se při ní přes 1 200 biskupů i kněží a další tisíce věřících z celého Československa a setkání se stalo prvním veřejným a hromadným projevem víry v odporu proti stále ještě silnému komunistickému režimu, a tak i předzvěstí hlavní červencové pouti se statisícovou účastí. (více zde)