„Mír je možný, nutný, je prvořadou odpovědností nás všech!“ apeloval papež v poselství Městu a světu (Urbi et orbi) o Božím hodu velikonočním. Přimlouval se nejen za mír na Ukrajině, ale i za všechny země sužované konflikty.
„Ježíš, ukřižovaný, vstal z mrtvých! Přichází mezi ty, kdo ho oplakávají, zavřeni ve svých domovech, plni strachu a úzkosti, a říká: ‚Pokoj vám!‘ (Jan 20,19) Naše oči jsou v těchto válečných Velikonocích také nedůvěřivé. Viděli jsme příliš mnoho krveprolití a násilí. I naše srdce byla naplněna strachem a úzkostí, zatímco tolik našich bratrů a sester se muselo schovávat před bombami. Je pro nás těžké uvěřit, že Ježíš skutečně vstal z mrtvých a zvítězil nad smrtí,“ zahájil papež František letošní poselství. A pokračoval: „Ne, není to iluze! Dnes více než kdy jindy zaznívá velikonoční zvolání, které je křesťanskému východu tak drahé: ‚Kristus skutečně vstal z mrtvých!‘“
Svatý otec zmínil dva roky pandemie, které zanechaly těžké stopy. „Bylo načase spojit síly a zdroje. Místo toho však ukazujeme, že v nás ještě není Ježíšův duch, ale Kainův, který se na Ábela nedívá jako na bratra, ale jako na soupeře, a přemýšlí, jak ho odstranit,“ komentoval s odkazem na válku na Ukrajině. „Dnes více než kdy jindy potřebujeme toho, který přichází mezi nás a znovu nám říká: ‚Pokoj vám!‘“ „Vpusťme Kristův pokoj do svých životů, domovů a zemí! Kéž nastane mír pro sužovanou Ukrajinu, která je tak těžce zkoušena násilím a ničením v kruté a nesmyslné válce, do níž byla zatažena. Kéž nad touto strašlivou nocí utrpení a smrti brzy vzejde nový úsvit naděje!“ přimlouval se papež a představitele národů také vybídl, aby usilovali o mír. Ocenil i „povzbudivá znamení“ v této válce, jako je přijímání uprchlíků. „Kéž se tyto četné skutky lásky stanou požehnáním pro naše společnosti, někdy degradované velkým sobectvím a individualismem.“ Dále vyzval, aby konflikt v Evropě přiměl lidi věnovat větší pozornost i dalším kritickým oblastem. „V tento slavný den prosíme o mír pro Jeruzalém a pokoj pro ty, kdo ho milují, pro křesťany, židy i muslimy. Kéž nastane mír a smíření pro národy Libanonu, Sýrie a Iráku, a zvláště pro všechny křesťanské komunity žijící na Blízkém východě. Kéž zavládne mír i v Libyi, aby po letech napětí našla stabilitu, a v Jemenu, který trpí konfliktem, na nějž všichni zapomněli a který má stále oběti,“ prosil Svatý otec. Do přímluv zahrnul též Myanmar, Afghánistán, celou Afriku – zejména v oblasti Sahelu, ale i Etiopii, Demokratickou republiku Kongo nebo východ Jihoafrické republiky, který postihly záplavy. Nezapomněl na rodnou Latinskou Ameriku, ani na tu Severní: „Prosíme zmrtvýchvstalého Pána, aby provázel cestu smíření, kterou kanadská katolická církev kráčí s původními národy. Kéž Kristův duch zahojí rány minulosti a povzbudí srdce k hledání pravdy a bratrství.“
Své poselství pak František uzavřel: „Tváří v tvář trvalým znamením války i mnoha bolestným životním porážkám nás Kristus, vítěz nad hříchem, strachem a smrtí, nabádá, abychom nepodléhali zlu a násilí. Nechme se přemoci Kristovým pokojem! Mír je možný, mír je nutný, mír je prvořadou odpovědností všech!“