Kdo je král Baudouin? Seznamte se s belgickým králem, kterého chce papež František kanonizovat

Na závěr velmi nabitého měsíce mezinárodních cest učinil papež František v neděli 29. října překvapivé oznámení tisícům účastníků papežské mše na stadionu krále Baudouina v Bruselu, že chce zahájit proces kanonizace krále Baudoina.

„Po svém návratu do Říma zahájím proces blahořečení krále Baudouina,“ řekl papež, zatímco dav propukl v jásot a potlesk. František dále Baudouina označil za muže víry, který slouží jako příklad pro dnešní vůdce. Požádal také belgické biskupy, aby se „angažovali“ v prosazování Baudouinovy kanonizační kauzy. 

Kdo je tedy tento belgický král, který se, pokud papež dosáhne svého, může stát dalším katolickým panovníkem, který bude prohlášen za svatého? Seznamte se s králem Baudouinem, který se raději vzdal své pozemské koruny, než aby se podílel na zabíjení nenarozených dětí.

Baudouin se narodil v roce 1930 na belgickém zámku Stuyvenberg. Jeho život byl od mládí poznamenán těžkostmi. Jeho matka, královna Astrid, zemřela při autonehodě, když mu byly pouhé čtyři roky a ve 14 letech se i s rodinou dostal do zajetí nacistických okupantů. Po válce přinutily revoluční síly v zemi jeho otce Leopolda III. abdikovat ve prospěch svého syna, což pro Baudouina znamenalo převzít trůn. Během jeho vlády v letech 1951-1993 zaznamenala Belgie, i celý svět, období intenzivních sociálních, politických a náboženských otřesů. Navzdory všem těmto změnám vykonával Baudouin své povinnosti s naprostou oddaností své zemi a katolické víře a sloužil jako jeden z mála sjednocujících faktorů v zemi, za což byl svým lidem milován. 

V roce 1960 se oženil se zbožnou katoličkou, princeznou Fabiolou de Mora y Aragon. Ačkoli Baudouin velmi toužil být otcem, královský pár nikdy neměl děti; královna Fabiola během manželství pětkrát potratila. Přesto si Baudouin i Fabiola zachovali hlubokou víru v Boha. Manželé nacházeli sílu v eucharistii a podle svědectví kaplana belgického soudu spolu denně navštěvovali mši svatou. Baudouin a Fabiola byli velkými propagátory víry, zejména katolického charismatického hnutí. Jejich svědectví ostře kontrastovalo s obecným odklonem Belgie, Evropy a Západu od křesťanství směrem k sekularismu.

V roce 1990 vykonali Baudouin a Fabiola pouť do Svaté chýše v italském Loretu. Během ní prosili Pannu Marii o odvahu bojovat proti novému belgickému zákonu legalizujícímu potraty, který se v té době projednával. Jen o několik měsíců později belgický parlament schválil zákon legalizující potraty do 12. týdne těhotenství. Baudouin měl jako král povinnost podepisovat všechny nové zákony. Tento však podepsat odmítl. S odvoláním na své katolické přesvědčení a vlastní neschopnost mít děti Baudouin informoval vládu, že zákon nemůže a nechce podepsat. Ve zprávě belgickému premiérovi Wilfriedu Martensovi Baudouin své rozhodnutí vysvětlil slovy: „Obávám se, že tento zákon přispěje k citelnému snížení úcty k životu těch nejslabších z nás.“ Toto rozhodnutí vyvolalo značný politický odpor a uvrhlo zemi do ústavní krize.

V reakci na kritiku Baudouin napsal: „Vím, že jsem si tímto jednáním nezvolil snadnou cestu a že riskuji, že mě mnozí spoluobčané nepochopí. Těch, kteří mohou být mým rozhodnutím šokováni, se ptám: Je správné, že jsem jediným belgickým občanem, který je nucen jednat proti svému svědomí v tak zásadní oblasti? Je svoboda svědomí posvátná pro každého kromě krále?“ Martens nakonec vymyslel kompromis, v němž Baudouin souhlasil, že se prohlásí za nezpůsobilého vládnout, aby vláda mohla provést demokratický proces potřebný k přijetí zákona. Dne 3. dubna 1990 byl Baudouin se svým souhlasem sesazen z belgického trůnu, protože odmítl podepsat zákon o potratech. Vzhledem k jeho obrovské popularitě mu však parlament o pouhých 36 hodin později, 5. dubna, korunu vrátil.

Dne 31. července 1993 Baudouin ve věku 63 let zemřel na infarkt. Opět stmelil zemi, když občané po celé Belgii truchlili nad jeho odchodem. Vládl nepřetržitě 42 let s výjimkou oněch 36 hodin v roce 1990. Papež Jan Pavel II. ocenil Baudouina při generální audienci v roce 1995, kdy řekl, že „byl velkým strážcem práv lidského svědomí, připraveným hájit Boží přikázání, zejména páté přikázání: ‚Nezabiješ‘, zvláště s ohledem na ochranu života nenarozených dětí“.

O uplynulém víkendu navštívil papež František v doprovodu současného belgického krále Filipa a královny Matyldy královskou hrobku u Panny Marie v Laekenu v Bruselu, kde se modlil před Baudouinovou hrobkou. Podle Vatikánu František ocenil Baudouinovu odvahu, že se rozhodl „opustit své místo krále, aby nepodepsal vražedný zákon“. S odkazem na zákon, který se v současné době v Belgii projednává a který má dále rozšířit potraty, Tisková kancelář Svatého stolce uvedla, že „papež vyzval Belgičany, aby k němu [Baudouinovi] vzhlíželi v této době, kdy se stále tvoří zločinné zákony“. Vzhledem k tomuto a dalším zákonům, konfliktům a bojům po celém světě František vyjádřil naději, že Baudouinův „příklad muže víry osvítí ty, kteří vládnou“.

Zdroj: CNA, redakčně upraveno