Kdo je biskup Rolando Álvarez, pronásledovaný nikaragujskou diktaturou?

Nikaragujský biskup Rolando Álvarez Lagos, žijící od ledna v exilu ve Vatikánu, je jednou z hlavních obětí náboženského pronásledování, které diktatura prezidenta Daniela Ortegy vede od roku 2018 proti katolické církvi. Papež František ho jmenoval účastníkem druhého zasedání Synody o synodalitě, která začala 2. října.

Narodil se 27. listopadu 1966 v Managui, jeho otec Miguel byl pracovníkem zapojeným do hnutí charismatické obnovy, zatímco matka Angela navštěvovala program Neokatechumenátní cesta a prodávala tradiční nápoj na bázi kukuřice a vody.

13. září 1983 přijala první vláda Sandinistické fronty národního osvobození zákon o vlastenecké vojenské službě s cílem naverbovat tisíce mladých mužů a využít je v boji proti kontrarevolucionářům známým jako Contras. Álvarez, kterému v té době bylo téměř 17 let, patřil ke skupině katolické mládeže a vyjádřil svůj nesouhlas s tímto nařízením režimu.

V rozhovoru pro deník La Prensa z roku 2018, Álvarez vzpomínal, že mu otec dva dny před vstupem zákona v platnost nabídl, že ho odveze ze země. Mladík se však rozhodl zůstat v Nikaragui.

Álvarez odmítl nastoupit vojenskou službu a byl několikrát zatčen a v jeho domě byla provedena razie. Pronásledování, kterému byla rodina vystavena, ho donutilo uchýlit se do Guatemaly, kde se později znovu setkal se svými příbuznými.

V Guatemale Álvarez dokončil střední školu a začal studovat filozofii v Národním semináři Nanebevzetí Panny Marie. Na Papežské lateránské univerzitě v Římě získal bakalářský titul z teologie a na Papežské gregoriánské univerzitě titul z filozofie.

Mezitím v únoru 1990 skončila první sandinistická vláda Daniela Ortegy. 7. prosince 1994 byl Álvarez ve svých 28 letech vysvěcen na kněze v metropolitní katedrále Neposkvrněného početí Panny Marie v arcidiecézi Managua.

V letech 1994-2006 působil také jako profesor a prefekt v semináři v Managui a od roku 2001 řídil Katolický rozhlas Nikaraguy. V březnu 2011 jej Benedikt XVI. jmenoval biskupem v Matagalpě a v červenci 2021 mu papež František svěřil apoštolskou správu diecéze Estelí.

V roce 2007 se Ortega vrátil k moci, a přestože se zpočátku zdálo, že se vztahy s církví zlepšily, o dva roky později se napětí opět vyostřilo, zejména kvůli kritice biskupů, kteří se ohrazovali proti tomu, že sandinistický vůdce neustále připravuje své znovuzvolení, aby si udržel kontrolu nad zemí.

Situace se zhoršila v dubnu 2018, kdy se konaly demonstrace proti důchodové a zdravotní reformě. Během represí, které trvaly několik měsíců, vládní agenti oblehli kostel, kam se uchýlila skupina mladých lidí.

Katolická církev se v zájmu vyřešení krize pokusila zprostředkovat rozhovory mezi vládou a opozicí a Álvarez byl jedním ze zástupců vybraných biskupy. Rozhovory však ztroskotaly a krize trvala několik měsíců.

V červnu téhož roku Álvarez odsoudil útok na pastorační centrum Cartuja v Matagalpě. V září ho navíc skupina příznivců režimu napadla a nazvala ho „teroristou“ a „vrahem“.

V červenci 2019 biskup uvedl, že během pastorační návštěvy komunity v La Joya byl místními obyvateli varován, že je sledován ozbrojenými muži. Navzdory obtěžování však pokračoval ve své pastorační činnosti a v únoru 2020 vydal etický kodex pro politiky s ohledem na volby, které se konaly 7. listopadu následujícího roku.

V červnu 2021 vyzval k toleranci, neboť „Nikaragua prožívá vážné a složité konflikty“. V té době už nikaragujská policie uvěznila tři prezidentské kandidáty v jejich domovech a hlavní opoziční kandidátka Cristina Chamorro byla v domácím vězení.

V polovině května 2022 zahájil Álvarez hladovku, protože policejní šikana se dotkla i jeho rodiny. 4. srpna vyšel Álvarez ze své rezidence s Nejsvětější svátostí v ruce v reakci na to, že policie nedovolila jeho kněžím a spolupracovníkům sloužit mši v kapli kněžského semináře.

Po téměř hodinové výzvě k dialogu a úctě k církvi se biskup vrátil dovnitř a slavil eucharistii se svými spolupracovníky. Ráno 19. srpna policie vtrhla do kanceláře a odvedla Álvareze spolu s kněžími a seminaristy. Biskup byl převezen do Managuy a umístěn do domácího vězení.

Navzdory obavám, které vyjádřili nikaragujští biskupové a papež František, byl biskup v následujících měsících nadále pod tlakem režimu, který ho 10. února 2023 odsoudil k 26 letům a čtyřem měsícům vězení, obvinil ho ze „zrady“ a zbavil nikaragujského občanství.

Rozsudek byl vynesen den poté, co bylo 222 politických vězňů včetně několika kněží deportováno do Spojených států. Biskup odmítl být součástí skupiny a nastoupit do letadla. Rozsudek odsoudili biskupové, mezinárodní organizace i papež František. 

Zatímco byl biskup z Matagalpy vězněn, 17. března bylo na žádost Ortegovy vlády uzavřeno vatikánské velvyslanectví v Nikaragui poté, co papež v rozhovoru přirovnal sandinistický režim ke „komunistické diktatuře z roku 1917 nebo Hitlerově diktatuře z roku 1935“.

V následujících měsících Ortegova diktatura pokračovala v nátlaku na katolickou církev, zavírala instituce a věznila další kněze, a dokonce zakazovala modlitby za Álvareze. 

Nakonec 14. ledna 2024 místní média oznámila, že Álvarez byl deportován do Vatikánu, spolu s 15 kněžími a dvěma seminaristy a biskupem ze Siuna Isidoro Mora.  

Podle sandinistického režimu došlo k propuštění po „velmi uctivé a diskrétní koordinaci provedené“ se Svatým stolcem. Během svého exilu obdržel Álvarez ocenění Libertas 2024 od Asturského knížectví (jedna ze 17 autonomních oblastí Španělska, pozn. red.) za svou angažovanost ve prospěch obrany a svobody nikaragujského lidu.

Vatikán 16. září oznámil, že se Álvarez zúčastní druhého zasedání Synody o synodalitě, která začala 2. října. Jméno nikaragujského biskupa se objevuje na seznamu osob jmenovaných přímo papežem Františkem.

Zdroj: CNA, redakčně upraveno