Kardinál Zenari: Sýrie jako chudák zbitý lupiči, je třeba Samaritánů

Půl milionu mrtvých, více než polovina populace vysídlená (13 milionů lidí z 23 milionů, kteří žili v Sýrii před začátkem konfliktu), 90 procent obyvatel pod hranicí bídy, více než polovina křesťanů odešla ze země, rekapituluje apoštolský nuncius v Damašku bilanci syrského konfliktu, všeobecně považovaného za nejhorší krizi od 2. světové války. Nezměrná tragédie této donedávna kvetoucí země Blízkého východu mizí ze západních médií, Sýrii hrozí, že se propadne do zapomnění, dodává kardinál Zenari.

Katolická církev patří k nemnoha institucím, které na tuto rozvrácenou zemi pamatují. Papež František ve svém vánočním poselství Urbi et Orbi zmínil situaci Sýrie již po jedenácté. Mimořádným výrazem jeho pozornosti je také kardinálský purpur pro nuncia v této zemi, vymykající se zvyklostem moderní vatikánské diplomacie. „Purpur je znamením krve a papež jej ve skutečnosti udělil zmučené Sýrii a dětem, které v konfliktu zahynuly,“ dodává vatikánský diplomat.

„Chtěl bych připomenout, že v tuto chvíli obyvatelé Sýrie trpí zimou, protože se nedostává nafty na topení. Kromě zimy žijí místní lidé také ve tmě, protože často chybí elektřina, v některých oblastech mají elektrický proud k dispozici jen dvě hodiny denně. Lidé tráví mnoho času ve frontách před pekárnami, kde je k dostání chléb za státem regulovanou cenu. Další tragédií je migrace. Když se potkám s mladými lidmi, první otázka zní, zda jim mohu pomoci emigrovat. Nevidí žádnou budoucnost.“

Převaděči, kteří zprostředkovávají cestu do Evropy, žádají od rodin v průměru 20 tisíc dolarů, prozrazuje kardinál Zenari. „Na zdejší poměry je to nepředstavitelná částka,“ dodává. - „Lidé musejí prodat své nemovitosti, aby na něco takového dosáhli, nebo se nesmírně zadlužit.“ A to všechno vůbec negarantuje úspěch, někteří jsou nuceni se vrátit, nebo zůstávají v uprchlických táborech.

„Sýrie je jako onen člověk, který cestoval z Jeruzaléma do Jericha a byl přepaden lupiči. Když se podíváme zblízka, byli tu a jsou tu lupiči, kteří kořistí na Sýrii, okradli ji rovněž o její přírodní zdroje,  o naftu a plyn, nechali ji přizabitou na okraji cesty,“ parafrázuje apoštolský nuncius z Damašku evangelní obraz. A s vděčností připomíná, že nechybějí milosrdní Samaritáni, kteří přicházejí s pomocí. Podle odborníků si nicméně účinné zahájení rekonstrukce země a obnovy jejího hospodářství žádá injekci ve výši nejméně 400 miliard dolarů.  

Třebaže příspěvky jednotlivců s velkorysým srdcem definuje kardinál Zenari jako „vodovodní kohoutky na poušti“, obrací se na západní společnost s prosbou, aby jich přibývalo. „Využíváme pomoci, která přichází, s velkou odpovědností, víme, že je to často pomoc chudých pro chudé,“ ujišťuje apoštolský nuncius v Sýrii. Získané prostředky jim totiž umožňují pokračovat v mnoha projektech, kterými se církev snaží zmírňovat utrpení Syřanů. Kardinál Zenari jmenuje jídelny pro chudé, pomoc pro školy, fond pro rekonstrukci domů a projekt nabízející zdravotní péči chudým lidem. Tři katolické kliniky, jedna v Aleppu a dvě v Damašku, v rámci projektu „Otevřené nemocnice“ přijímají chudé nemocné bez ohledu na vyznání. Za čtyři roky existence posloužil tento projekt zdarma více než 60 tisícům pacientů.

 „Je pěkné vidět výsledky této práce. Jsou totiž dva různé: první je snaha léčit tělo a druhý pomáhá obnově sociálních vztahů. Mnoho muslimů, kterým katolická nemocnice pomohla, vyléčila jejich děti nebo ženy, prožívá údiv nad velkorysostí křesťanů. Přispíváme tedy také k posílení dobrého soužití mezi náboženstvími, což je velmi důležité,“ dodává apoštolský nuncius v Damašku, kardinál Mario Zenari.