Kardinál Eduardo Pironio byl 16. prosince blahořečen v bazilice Panny Marie z Lujánu v Argentině. Den po obřadu, při nedělní modlitbě Anděl Páně, papež František připomněl kardinálovu spolupráci se svatým Janem Pavlem II. při podpoře laiků a zakládání Světových dnů mládeže.
Eduardo Pironio se narodil v Argentině v roce 1920 v rodině italských imigrantů. Byl posledním z 23 dětí. Na kněze byl vysvěcen v roce 1943. Byl velmi oblíbený nejen ve své rodné Argentině, ale i v Římě a po celém světě. Během svého života byl známý svou pokorou a hlubokou spiritualitou. Kdysi byl považován za hlavního kandidáta na papežský stolec. Byl klíčovou osobností latinskoamerické církve, působil jako sekretář i předseda Latinskoamerické biskupské konference.
V roce 1975 ho papež Pavel VI. povolal do Říma, kdy ho jmenoval kardinálem a zároveň se stal proprefektem Kongregace pro řeholní a sekulární instituty. V roce 1984 byl jmenován předsedou Papežské rady pro laiky a tuto funkci zastával až do roku 1996. Sám po letech vzpomínal na své pocity při nástupu do tohoto úřadu: "Tehdy se mi zdálo, stejně jako mnohým, že jsem byl odsunut na druhořadou pozici. Místo toho jsem zjistil, že jsem byl povýšen do laického stavu. Laici ve skutečnosti tvoří většinu Božího lidu. V této papežské radě jsem mohl pracovat na tom, aby velká církevní hnutí, která jsou skutečným Božím darem a milostí Ducha Svatého, harmonicky zapadala do života místních církví a cítila se v nich vítána. Jsem tedy šťastný, že mohu svou službu církvi ukončit právě tam: prací v kontaktu s laiky, stejně jako když jsem před mnoha lety svou službu začínal."
Rozvinul tehdy také myšlenku papeže Jana Pavla II. ohledně velkého setkání, kterého by se zúčastnili chlapci a dívky z celého světa. Malá myšlenka, která se postupem času vyvinula v jednu z největších akcí katolické církve: Světový den mládeže. Začátek jeho služby v římské kurii korespondoval také s objevením nádoru prostaty, který ho s nemalým utrpením dovedl až k smrti 5. února 1998 v Římě. Jeho tělo bylo převezeno do Argentiny, na mariánské poutní místo v Lujánu, tedy tam, kde přijal křest a později i biskupské svěcení.
Dekret o heroičnosti ctností byl vyhlášen 18. února 2022. Zázrak, který se připisuje jeho přímluvě, je uzdravení ročního chlapce Juana Manuela, který se intoxikoval vdechnutím purpurinového prášku, který používala jeho matka při restaurátorských pracích. Dítě jej neúmyslně vdechlo a spolklo, což mu způsobilo ARDS (syndrom akutní respirační tísně). Chlapec byl ve vážném stavu převezen do nemocnice a brzy poté na jednotku intenzivní péče, pro lékaře byl blízko smrti. Bylo 2. prosince 2006 a v ten den se konal takzvaný "Pochod naděje", iniciativa, za kterou stál právě kardinál Pironio. Při této příležitosti místní kněz rozdal brožuru s kardinálovým duchovním odkazem a rodiče malého chlapce od té chvíle začali prosit o jeho přímluvu a modlit se. Matka vyzvala i další osoby, aby se k prosbě připojily. O dva dny později bylo patrné první zlepšení dítěte, pět dní nato začalo reagovat, bylo při smyslech a spontánně dýchalo. 13. prosince byl chlapec propuštěn z nemocnice. Byla zjištěna příčinná souvislost mezi modlitbou a rychlým, úplným a trvalým uzdravením, které nelze vědecky vysvětlit.
Kardinál Eduardo tak mohl být prohlášen za blahoslaveného 16. prosince při mši svaté, které předsedal kardinál Vérgez Alzaga v argentinské bazilice v Lujánu
Zdroj: Vatican News, italská sekce