Kardinál Parolin v OSN: Vzdělávání má být integrální a nesmí oddělovat vědu od etiky

Vzdělávání nám pomůže překonat mnohé rozpory, které v našich společnostech existují, a vybudovat silnější a odolnější společenství založená na hodnotách lidského bratrství a vzájemné solidarity. Toto přesvědčení vyjádřil kardinál státní sekretář Pietro Parolin ve svém včerejším projevu v New Yorku na Summitu o transformaci vzdělávání, který se konal na začátku týdne zahajujícího Valné shromáždění OSN.

Kardinál Parolin zdůraznil, že papež František jasně hovořil o tom, nakolik je důležité nebojácně zahájit proces transformace a s nadějí hledět do budoucnosti, a vyzval všechny - mladé lidi, učitele, politiky a občanskou společnost - aby se stali protagonisty tohoto spojenectví tím, že se na osobní a společenské úrovni zaváží ke společnému pěstování snu o solidárním humanismu, který odpovídá lidským očekáváním a Božímu plánu.

Naléhavost globálního spojenectví

„Vypuknutí pandemie covidu-19 a nyní válka na Ukrajině, nemluvě o mnoha dalších probíhajících konfliktech v různých oblastech světa činí potřebu globálního vzdělávacího paktu ještě naléhavější,“ řekl. Státní sekretář Svatého stolce dále hovořil o potřebě vytvořit „globální vzdělávací vesnici“, v níž se všichni lidé podle svých rolí podílejí na vytváření sítě otevřených a lidských vztahů. Připomněl africké přísloví, které podotýká, že k výchově dítěte je třeba celé vesnice. Dále zopakoval, že takovou vesnici musíme vytvořit dříve, než přistoupíme k výchově a vzdělávání, a vysvětlil, že nejprve musíme odstranit diskriminaci a nechat vzkvétat bratrství.

Odkaz na první Globální pakt o vzdělávání

Jak také kardinál připomněl, papež František je silně přesvědčený, že prostřednictvím vzdělávání můžeme bojovat za lepší svět, a proto jen několik měsíců po vypuknutí koronavirové pandemie zahájil Globální pakt o vzdělávání. Ve svém poselství z 15. října 2020 zdůraznil, že vzdělávání je „jedním z nejúčinnějších způsobů, jak učinit náš svět a naše dějiny lidštějšími“. Z toho vyplývá myšlenka zapojení více mezinárodních aktérů a zúčastněných stran, přičemž státní sekretář zdůraznil, že proces provádění tohoto Globálního paktu o vzdělávání dal vzniknout mnoha novým iniciativám na kontinentální i místní úrovni. Kardinál státní sekretář poté zdůraznil, že je důležité „obnovit křehké vzdělávací spojenectví tím, že se novým generacím představí hodnoty respektu, dialogu a solidarity, a to prostřednictvím investic do kvalitního vzdělávání z nejlepších dostupných zdrojů“. 

Čtyři pilíře

Kardinál Parolin pak vyzval všechny, kdo pracují v oblasti vzdělávání, aby se řídili tím, co papež František nazval čtyřmi pilíři: prvním je klasická zásada „poznej sám sebe“, na kterou těsně navazuje zásada „poznej svého bližního“, „která nás vybízí k tomu, abychom měli na paměti "druhé", zejména ty, kteří se nacházejí ve zranitelných situacích“. Třetím principem je poznávání stvoření, „které nás inspiruje k péči o náš společný domov“. V neposlední řadě k těmto pilířům náleží princip poznání transcendentna, „který potvrzuje přirozený sklon člověka k nekonečnu, rozšiřuje náš obzor a schopnost objevovat velká tajemství života“.

Sedm cest k integrálnímu vzdělávání

Jedná se o „holistickou vizi vzdělávání“, která vyžaduje přesné závazky. Kardinál Parolin připomněl papežovu výzvu vzdělávacím organizacím na celém světě, aby přezkoumaly své projekty a učební plány a vydaly se sedmi přesnými cestami.  Především mají učinit člověka v jeho hodnotě a důstojnosti středem každého vzdělávacího úsilí, a to jak formálního, tak neformálního; naslouchat hlasům dětí a mladých lidí, kterým předáváme hodnoty a znalosti, abychom společně utvářeli budoucnost spočívající ve spravedlnosti, míru a důstojném životě pro každého člověka; podporovat plnou účast dívek a mladých žen na vzdělávání; vnímat rodinu jako první a zásadní místo vzdělávání; vychovávat a být vychováváni k potřebě přijetí a zejména otevřenosti vůči nejzranitelnějším situacím; hledat nové způsoby chápání ekonomiky, politiky, růstu a pokroku, které slouží člověku a lidské rodině v kontextu integrální ekologie; chránit a pečovat o náš společný domov, chránit jej před vykořisťováním jeho zdrojů v souladu se zásadami subsidiarity, solidarity a oběhového hospodářství. Konečný cíl: učinit vzdělávání „skutečně integrálním a překonat dichotomii mezi jeho kognitivními, emocionálními a etickými aspekty“.

Církev a poznání

Kardinál Parolin připomněl, že katolická církev od svých počátků vždy doprovázela evangelizaci předáváním vědomostí, kultury a vědy - prostřednictvím klášterů jako kulturních center, nesčetných škol spojených s místními církvemi a založením prvních univerzit v západním světě - a stojí  i nadále v čele vzdělávání s téměř 220 tisíci školami a 1 365 univerzitami rozesetými po všech kontinentech, na nichž získává kvalitní vzdělání více než 70 milionů studentů, z nichž mnozí nejsou katolíci a křesťané.