Kardinál Parolin: Je ohavné hrozit užitím atomových zbraní na Ukrajině

Státní sekretář Svatého stolce v OSN při setkání věnovanému Mezinárodnímu dni za úplné odstranění jaderných zbraní, vyzdvihl potřebu světa bez jaderných zbraní a nutnost závazného úsilí všech zemí světa k jejich regulaci.

Svět stojí na pokraji „propasti jaderné války“, zopakoval kardinál státní sekretář Pietro Parolin, který včera vystoupil v OSN na setkání na vysoké úrovni u příležitosti Mezinárodního dne za úplné odstranění jaderných zbraní. Hrozba použití těchto zbraní v konfliktu na Ukrajině, který podle něj vrátil válku v Evropě do rozměrů, jaké jsme neviděli po celé generace, je „ohavná“.

Morální a humanitární imperativ

Jaderná energie, zdůraznil kardinál Parolin, je hrozbou, která má ničivé důsledky pro celé lidstvo a ukazuje, že cíl definitivní likvidace atomových zbraní, jak papež napsal v enycklice Fratelli tutti, je „výzvou a zároveň morální a humanitární nutností“. Kardinál Parolin však poukázal na skutečnost, že jednání států, které vlastní jaderný arzenál, k takovému výsledku zdaleka nepřispívá, protože rozšiřováním a modernizací svých atomových zbraní nadále spoléhají na atomové odstrašování a nerespektují závazky vyplývající z mezinárodních smluv, jako je šestý článek Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Do světa bez atomových zbraní je ještě daleko

Letos v srpnu se státy, které jsou stranami dohody o regulaci a stabilizaci zbrojního arzenálu z roku 1968, sešly na desáté hodnotící konferenci stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a nedosáhly dohody o společném dokumentu. Tuto okolnost Svatý stolec sledoval se znepokojením. I kdyby byl návrh schválen, zdůraznil kardinál Parolin, absence nových významných snah v oblasti odzbrojení v textu tohoto dokumentu by lidstvo nepřiblížila světu bez jaderných zbraní.

Vatikán apeluje na konkrétní úsilí jaderných mocností

V rámci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní z roku 2017 bylo naopak dosaženo pokroku, neboť členské státy nedávno schválily akční plán v oblasti ověřování zbrojení, pomoci obětem a nápravy důsledků jaderné energie na životní prostředí. Takové úsilí by podle soudu Svatého stolce měly vyvinout i jaderné mocnosti, a to bez ohledu na jejich postoj k této smlouvě, kterou nepodepsaly. Dalším cílem je oživit úsilí o vstup v platnost Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek z roku 1996, kterou dosud neratifikovalo osm signatářských států, a obnovit jednání o smlouvách o nakládání se štěpným materiálem a o zárukách nepoužívání arzenálů. Státní sekretář Svatého stolce zopakoval, že bez hmatatelného pokroku směrem k těmto cílům hrozí, že se současný systém rozpadne. Dokud existují jaderné zbraně, nelze vyloučit možnost jejich použití, a to, jak řekl papež František v Hirošimě v roce 2019, „ohrožuje každou možnou budoucnost našeho společného domova“.