Generální sekretář biskupské synody kardinál Mario Grech v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas říká, že synodalita je jádrem reformy římské kurie, a dělí se o své úvahy o druhé, kontinentální fázi synodálního procesu.
Až se kardinálové univerzální církve sjedou do Vatikánu, aby jednali o reformě římské kurie, bude synodalita důležitým prvkem jejich diskusí.
V rozhovoru pro Vatican News to poznamenal generální sekretář biskupské synody kardinál Mario Grech, když hovořil o synodalitě v církvi.
Hovořil na okraj páteční tiskové konference v Tiskové kanceláři Svatého stolce, která představila druhou fázi synodálního procesu: kontinentální fázi synody o synodalitě na téma "Za synodální církev: společenství, účast a poslání".
Tisková konference se konala den předtím, než Svatý otec v sobotu ve Vatikánu uspořádal řádnou konzistoř pro ustanovení 20 nových kardinálů, po níž bude následovat setkání kardinálů z celého světa k diskusi o reformě římské kurie po zveřejnění apoštolské konstituce Praedicate evangelium 19. března.
Kardinále Grechu, synodalita zůstává pro některé věřící stále poněkud nejasným pojmem. Jak se k synodalitě mohou vztahovat běžní katolíci? A jaký dopad má na běžný život věřících?
Myslím, že je to obtížné i pro mě [směje se sám sobě]. Proč to říkám? Protože se nacházíme v procesu učení. Ve skutečnosti, když jsme tento proces před rokem zahajovali, nebyly věci tak jasné jako dnes. A stále se musíme učit. Opravdu očekávám, že synodální proces, zejména jeho poslední fáze, kterou bude synoda pro biskupy, nám pomůže pochopit, co v praxi synoda již znamená, jak budeme budovat synodální církev, co synodální styl skutečně znamená pro farnost, pro diecéze, pro církevní provincii, nyní pro celou církev. Tedy i pro reformu kurie, teď budeme mít konzistoř a to je téma pro naše setkání. Chci říct, že to není tajemství, ale téma v té [apoštolské] konstituci, Svatý otec mluví o synodalitě.
To je výzva. My všichni u Svatého stolce musíme mít otevřené srdce a otevřenou mysl, abychom se dozvěděli ne to, co lidé říkají o synodalitě, ale to, co nám Duch svatý sdělí, abychom se stali [ještě plněji] církví.
Jaká jsou nejdůležitější zjištění této druhé etapy a jak budou využita pro další informování o synodální cestě?
Nemohu se pouštět do podrobností, protože právě obdrželi zprávy z biskupských konferencí. K dnešnímu dni jsme jich obdrželi 103, což není malé číslo, uvážíme-li, že v minulosti jich bylo velmi, velmi málo.
Skutečnost, že jsme nyní obdrželi od biskupských konferencí 103 syntéz ze 114 a že velmi aktivně reagovaly na vytvoření tohoto dokumentu - který není dokumentem a je výsledkem rozlišování -, vypovídá hodně o místních církvích.
Jak se do synodality a této kontinentální fáze promítly a promítají aktuální události, jako jsou konflikty, náboženské pronásledování a pandemie?
Je zřejmé, že činí proces obtížnějším. Ve skutečnosti jsem slyšel různé biskupy říkat, že měli potíže s organizací této první fáze konzultací kvůli pandemii nebo [kvůli] konfliktům. Ale na druhou stranu věřím, že synodální církev dá odpověď a pomůže nám řešit konflikty a obtíže, kterým Boží lid a společnost čelí.
Jaké konkrétní plody synodality byste rád viděl?
Rád bych viděl, aby Boží lid postupoval společně dál. Bohužel si občas uvědomujeme, že Boží lid existuje, ale že se pohybujeme po segmentech: duchovní, laici, řeholníci, biskupové.
Věřím, že není stádo bez biskupa, není farář bez farnosti, ale není biskup bez stáda. Není faráře bez farního společenství. Takže kdyby se nám opravdu podařilo putovat společně, a to nejen slovy, ale i konkrétně, myslím, že bychom dosáhli mnohého.
A nikdo není z tohoto dialogu vyloučen...
Samozřejmě. Ve skutečnosti je pozvání otevřeno nejen katolíkům. Má svůj ekumenický rozměr. A mohu vám říci, že jsme obdrželi několik zpráv, které tento ekumenický rozměr konzultační fáze skutečně zdůrazňují.